Název

2018.05.20 - Jízda králů - Kunovice 2018

Popis

Jízda králů na Slovácku je starobylý rituál královských průvodů na ozdobených koních, který si lidé předávají z generace na generaci. Původ jízdy králů není zcela objasněn, výkladů je více. Mezi nejznámější patří pověst o střetu uherského krále Matyáše Korvína, který utíkal před vojsky českého krále Jiřího z Poděbrad. Podle této legendy se měl Matyáš Korvín na útěku po prohrané bitvě převléci za ženu, ozdobit se pentlemi (tzn. zakrýt svou pravou podobu) a do úst vložit růži, aby se svým mužným hlasem neprozradil.
Jízdy králů mohly mít také původ v jakýchsi iniciačních obřadech, kdy chlapci měli možnost dokázat, že patří mezi dospělé muže. Jsou však ještě i jiné výklady, třeba o hledání krále Svatopluka - o tom všem je např. zajímavá knížka Jiřího Jilíka: Záhadná jízda králů.

Dříve se jízdy králů jezdily i v řadě jiných vesnic, do dneška však na Slovácku přetrvaly pouze v obcích Vlčnov (nejznámější, jezdí se každý rok), Kunovice (1 x za 2 roky), Hluk a Skoronice. Jízda králů je fenomén, který je zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Jízda králů v Kunovicích má dlouholetou tradici. Více viz https://www.jizdakralukunovice.cz/historie/

Ústřední postavou jízdy králů je král, což má být podle tradice panic. Proto bývají za krále voleni chlapci ještě nedospělí. Mít v rodině krále je velká čest, dnes se králi většinou stávají členové dětských folklórních souborů nebo jinak s hlubokým vztahem k tradicím. Letošním kunovickým králem je třináctiletý Adam Škrášek, někdy bývají chlapci ještě mladší.

Král jede na bílém koni přestrojen v dívčím šatu, s tváří zakrytou pentlemi a s bílou růží v ústech na důkaz mlčenlivosti. Po straně má pobočníky s tasenými šavlemi, jejichž úkolem je krále chránit. V čele průvodu jede praporečník, další jezdci jsou buď vyvolávači – ministři, kteří žádají rodiče o krále, anebo vyvolávači – výběrčí. Za vtipné vyvolávky dostávají od přihlížejících finanční příspěvky „na chudobného krála“. Jízdu králů veřejně povoluje starosta. Na závěr družina vrací krále jeho rodičům a děkuje jim za něho.

Vyvolávky začínají či končí typickým zvoláním "Hýlom, hýlom", které má zřejmě ugrofinský nebo tatarský původ ("hivóm = volám"). Členové družiny mají některé určitě připravené, často ale improvizují. Některé jsou lehce škodolibé, jiné docela příjemné - a většinou se neminou účinkem, přihlížející rádi přispějí.
"Máme krála chudobného, ale zato poctivého! Na krála, matičko, na krála" ... "Děkujem vám za tyto dary, kterými jste našeho krála obdarovali" ...

Zkusím, co si tak dál pamatuji (citace nebudou asi úplně přesné, taky neumím nářečí):
"Můj koníček se pěkně točí, a tato děvčica má krásné oči ... "
"Tento pán má krátké nohavice, že prej mu chutná slivovice..."
"I když v průvodu jsme skoro na konci, všichni si nás fotijó jak Japonci ..."
"Tato děvčica se na mě pěkně směje, třeba mi něco přispěje ..."
"Před tímto domem je pěkná rovina, že tu přebývá spokojená rodina..."
"Tento strýček nemajú rádi hrášek, a náš král je Adam Škrášek ..."

Jsem moc ráda, že jsem mohla jízdu králů v Kunovicích zažít, vlastně to byl z celého našeho pobytu na Slovácku nejhlubší zážitek (kdepak orchidejové louky ). A jsem ráda, že to byla právě ta kunovická - obávám se, že jízda králů ve Vlčnově je opravdu hodně turistifikovaná a zkomercionalizovaná, že bych si ji vůbec tak neužila. I když jsou třeba tamější kroje výrazně bohatší ...

Fotek je moc, ale jsou už natřikrát vytříděné ...

A ještě jednou děkuji panu Bohumilovi (kesyl-foto) a jeho paní za příjemné chvíle u kafíčka a na zahrádce a těším se, až udělá album, které jistě bude mnohem hezčí než to moje

Kategorie a štítky

Nastavení