Název

2015.09.27. - Z Německa do Čech přes Luzný ("obnova lesa" po kůrovcové kalamitě)

Popis

Waldhausreibe (Lusenparkplatz) - Luzný - Modrý sloup - Březník - Modrava

V tomto albu bych chtěla ukázat, jak vypadá tzv. "samovolná obnova lesa" asi 30 let po kůrovcové kalamitě, která zasáhla v 80. letech 20. století bavorskou stranu Šumavy. V r. 1984 zničila velká vichřice v Bavorsku velkou plochu smrkového lesa. Asi dvě třetiny polomů byly normálním lesnickým způsobem zlikvidovány, třetina byla ponechána bez zásahu. Ať prý si příroda poradí sama, ať se les obnoví bez přispění člověka, že prý vyroste les smíšený, který nebude tak náchylný podlehnout kůrovci, tedy lýkožroutu smrkovému. Bavorský národní park směrem do svého vnitrozemí zřídil ochrannou zónu, kde proti lýkožroutu zasahoval, aby chránil místní lesní majetky, směrem k českým hranicím však nikoli a lýkožrout hranice pochopitelně neznal.

NP Bavorský les pokrýval z asi 40 % buk, jeřáb, jedle a smíšené porosty, ostatní porosty byly smrkové - ty podlehly kůrovci. Svahy Šumavy se na bavorské straně sklánějí dost prudce k jihu, podnebí je tam ovlivněno teplým alpským fénem. Naproti tomu na české straně tvoří hřebeny dosahující výšky přes 1000 m n.m. poměrně plochou oblast až do vzdálenosti 15 km od hranice, přičemž tyto horské partie byly pokryty výhradně smrkovými lesy, v naprosté většině nepůvodními. Až do r. 1990 zde bylo hraniční pásmo, lesníci mohli za "dráty" jen omezeně. Lesy byly oslabené imisemi. Kácení kůrovcem zasažených porostů bylo prováděno tak, jak bylo v té době obvyklé, vznikaly okrajové porostní stěny, náchylné polomu. Vykácené plochy byly dosazovány běžným sadebním materiálem, nikoli šumavským typem smrku. A tyto dvě oblasti - bavorská, ponechaná kůrovci napospas, a česká, takto oslabená, ležely těsně vedle sebe.

Kůrovcová kalamita se z Bavorska rozšiřovala na českou stranu od r. 1991, do r. 2000 postihla 2600 ha, převážně oblast kolem Březníku a Mokrůvek. S napadeným územím se už nedalo nic dělat, i vyhlásil zde NP Šumava také bezzásahové území s tím, že bude sledována samovolná obnova lesa. Další rozšiřování brouka bylo tehdy ale zastaveno vykácením velké holiny na Studené hoře na druhé straně údolí Březník.

Uschlý les na Březníku jsem viděla poprvé v r. 2001, a rozhodně mě nenapadlo, že takhle budou jednou vypadat mnohem větší plochy šumavských lesů, a že příčinou nebudou okolnosti, kterým NP Šumava zabránit nemohl, ale že někdo nechá lesy na české straně zničit dobrovolně, že za jejich zničením bude politika, houfy aktivistů, neustálé střídání vedení a tím i koncepcí národního parku Šumava....
Viz další alba:
http://iva-63.rajce.idnes.cz/2016.05.09._-_K_prameni_Vltavy_smutne_album_o_lese/
http://iva-63.rajce.idnes.cz/2016.06.14._-_Trojmezi_-_po_hranicnim_hrebeni_a_k_Plesnemu_jezeru/

Kategorie a štítky

Nastavení