Název

2019.06.28. - Český Krumlov - Vnitřní Město

Popis

Ještě jedno obsáhlé album složené z fotek získaných během celého mého 9-denního pobytu v Českém Krumlově.

Město Český Krumlov vzniklo ve dvou etapách - jeho první částí bylo podhradí, zvané Latrán, druhá část města byla založena později, "na zelené louce". To znamená, že zatímco domy na Latránu vznikaly víceméně živelně, výstavba dnešního Vnitřního Města byla plánována - rozvržena podle možností pravidelně do ulic kolem náměstí.
Rožmberkové, kteří se na počátku 14. století stali majiteli krumlovského panství, podporovali rozvoj města. Koncem 15. století získal Krumlov právo pořádat týdenní trh a 4 výroční trhy (každý trval 8 dní). Měšťané s podporou Rožmberků dolovali stříbro.

V r. 1555 Vilém z Rožmberka spojil dosud samostatný Latrán s Vnitřním Městem v jednu městskou obec a vyřešil tím dlouholeté spory obou částí o privilegia. Renesanční kavalír Vilém z Rožmberka, nejvýraznější šlechtická osobnost soudobé politiky a kultury, byl ale především iniciátorem přestaveb městských domů i zámku do renesanční podoby. Petr Vok z Rožmberka, poslední člen rodu, byl v důsledku zadlužení donucen postoupit roku 1601 Krumlov císaři Rudolfovi II. Habsburskému. V lednu 1611 město čelilo náporu pasovských vojsk, za třicetileté války bylo obsazeno císařskými vojsky a roku 1648 došlo ke vpádu Švédů. Třicetiletá válka přinesla městu také novou vrchnost, rod Eggenbergů. Až ve své třetí generaci, v osobnosti Jana Kristiána I. z Eggenberku, tento rod výrazněji ovlivnil vzhled města i zámku velkorysou stavební činností a bohatým kulturně společenským děním.

Za vlády Josefa Adama ze Schwarzenberku Český Krumlov potřetí překročil pomyslné hranice provincionality a úrovní svého stavebního dění, kulturního a společenského života se zařadil na úroveň předních šlechtických sídel ve střední Evropě. V 19. století Český Krumlov ztratil svůj charakter šlechtické rezidence a město tehdy nebylo ani průmyslovým centrem. To jsou důvody, proč si město uchovalo svůj renesančně barokní charakter a mladší stavební zásahy se ho dotkly pouze v nepodstatné míře. V polovině 19. století mělo město na 5 000 obyvatel. Ve městě fungovaly dva pivovary (knížecí a městský), dvě papírny, tři mlýny, přádelna lnu a továrna na sukno. Rovněž architektonická tvář města zaznamenala v 19. století mnohé změny. Byly zrušeny městské hradby i všechny městské brány kromě Budějovické. Poblíž zámecké zahrady byly v závěru 19. století otevřeny tuhové doly.

Již v 19. století jsou zaznamenány občasné národnostní třenice mezi českým a německým obyvatelstvem. Po vyhlášení Československé republiky roku 1918 reagovala německá část obyvatelstva vyhlášením samostatné šumavské župy Böhmerwaldgau, která měla být součástí Německého Rakouska. Toto hnutí bylo vojensky potlačeno a Krumlov byl obsazen českou brannou mocí. V r. 1920 byl dosavadní název města Krumlov změněn na Český Krumlov. Za druhé světové války bylo město naštěstí ušetřeno válečných operací. Město bylo v roce 1945 osvobozeno americkými vojáky a po válce došlo k odsunu obyvatelstva německé národnosti.

Roku 1947 byl veškerý schwarzenberský majetek krumlovsko-hlubocké větve v Československu včetně všech podniků na Krumlovsku i krumlovského zámku vyvlastněn tzv. zákonem Lex Schwarzenberg a dán do rukou státu. Po roce 1948 byla znárodněním místních podniků rozvíjena nová průmyslová odvětví, zejména textilního (závody Jitka a Otavan), dřevozpracujícího a potravinářského charakteru. Byla vystavěna nová funkcionalistická sídliště. Postaven byl také silniční obchvat centra města (ulice Objížďková), přičemž byla zničena řada historických domů. Stavbami z této epochy ale nebylo výrazněji zasaženo historické jádro města. V roce 1963 bylo centrum prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. V období totality však nebyla památková péče naprosto dostatečná, proto byly mnohé významné památky města až do roku 1989 nevzhledné, některé ve velmi špatném stavu. Špatný vliv na historické centrum měl i fakt, že jím projížděly nákladní auta a autobusy.

Po roce 1989 se Český Krumlov stal jedním z nejvýznamnějších cílů zahraničních turistů v ČR. Byly obnoveny Slavnosti pětilisté růže a založeny různé hudební festivaly. Byly investovány nemalé finance do obnovy památkových objektů a Český Krumlov dnes patří mezi nejkrásnější města v ČR. Město a zámek se v roce 1992 zařadily na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví – UNESCO.

Ale:
Z historického centra se postupem doby stává jakýsi skansen, kde málokdo chce žít. Hodně lidí se zřejmě vystěhovalo, když jim Českokrumlovský rozvojový fond, který je majitelem mnoha domů ve městě, nabídl pohodlné bydlení na sídlištích, aby mohl domy zrekonstruovat. Těžko se budou chtít vracet dnes, kdy je díky té rekonstrukci a zkrášlení města návštěvnost na hranici únosnosti, kdy kvůli všudypřítomným turistům obyvatelé ztrácejí soukromí. Místních tu žije už jen málo, nic je sem netáhne. V neobydlených domech jsou obchody se zlatem nebo se suvenýry, zatímco rozumné obchody, potřebné pro život tam nejsou (1 potraviny, 1 drogerie, 1 vietnamská večerka, 1 trafika, 1 Madeta s nepoužitelnou otvírací dobou ... a nic dalšího mě nenapadá). Drahé restaurace a kavárny taky budou těžko přitahovat místní. Velmi omezená dopravní dostupnost, žádná škola, lékárna, lékař, nic pro žití. A přitom je to tak krásné město ...

ODKAZY:
Historie města Český Krumlov: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_himeck.xml
Senzitivní mapa města Český Krumlov: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/php/ismap/?map=cz_93_jpg

Kategorie a štítky

Nastavení