Název

2019.06.28. - Český Krumlov - zámek a zámecké zahrady

Popis

Hrad v Českém Krumlově byl založen v polovině 13. století na strmém skalnatém ostrohu, čnícím vysoko nad meandrovitým korytem řeky Vltavy. Vystavěli jej páni z Krumlova, v podhradí se začalo rozvíjet město. Zakladatel rodu byl Vítek z Krumlova (v latinském přepisu Witigo de Crumbenowe). Výraz Crumbenowe zřejmě charakterizuje přírodní konfiguraci terénu s meandry Vltavy - starohornoněmecké "krump" (křivý) a ouwe (proud). Původní gotický hrad tvořil pouze malý hrad s věží, který se po dalších středověkých a renesančních úpravách stal dominantou celého okolí.

Významným mezníkem byl příchod Rožmberků, kteří si poté, co v r. 1302 vymřeli jejich příbuzní, páni z Krumlova, vymohli u krále Václava II., že se vzdal práva odúmrti a panství přešlo dědictvím na ně. V 1. polovině 14. století došlo k velkolepému rozšíření Hrádku pod věží. Rovněž byla zahájena výstavba Horního hradu, který tvořily dva paláce a dvě mohutné čtvercové věže (dnes již nejsou). Vystavěna byla kaple sv. Jiří. Rozvoj nebyl narušen ani v husitské době, protože Oldřich II. z Rožmberka, ač velký nepřítel husitů, s nimi opakovaně uzavíral příměří, aby chránil své majetky. Hrad byl za jeho doby dále rozšiřován a bylo dbáno především na obranyschopnost hradu. Ve Vladislavském zřízení zemském z roku 1500 bylo potvrzeno přednostní postavení Rožmberků mezi českou šlechtou a v té době Petr IV. z Rožmberka vytvořil ze svého krumlovského hradu odpovídající reprezentativní sídlo s obytným centrem kolem III. a IV. hradního nádvoří.

S nástupem poslední generace Rožmberků, Viléma a po něm jeho bratra Petra Voka, došlo k rozkvětu celého rožmberského dominia. Mohutný hrad byl za Viléma z Rožmberka podle možností terénu přestavěn tak, aby se přiblížil představám renesančního velmože. Došlo k velkým úpravám a rozšíření Horního hradu (italský stavitel Baldassare Maggi z Arogna, malířské práce v interiérech a na III. a IV. nádvoří zámku Gabriel de Blonde, malířská výzdoba Hrádku a zámecké věže Bartoloměj Beránek - Jelínek. Byl vytvořen rozsáhlý systém krytých chodeb, které vedly po střechách domů a umožňovaly průchod z vladařových pokojů Horního hradu až do klášterů a panské zahrady na Novém Městě. Zámek se proměnil v honosnou renesanční rezidenci. Ke stagnaci došlo až tehdy, kdy byl Petr Vok nucen kvůli dluhům po svém bratru Vilémovi celé krumlovské panství prodat císaři Rudolfu II., a sám se odstěhoval na Třeboň.

Císař Ferdinand II. věnoval krumlovské panství v r. 1622 za odměnu Janu Oldřichu hraběti z Eggenbergu. Ten pocházel ze Štýrska, Ferdinandovi velmi pomohl při porážce stavovského povstání, byl jedním z těch, kdo prosazovali ostrou rekatolizaci a tvrdé potrestání a popravy největších rebelů. Pokračováním rožmberského dvora se tak stal dvůr eggenberský. Po Janu Antonínovi z Eggenbergu zůstal v krumlovském zámku velkolepý zlatý kočár z jeho cesty k papeži v roli vyslance císaře Ferdinanda III. Především je ale nutno zmínit Jana Kristiána I. knížete z Eggenbergu, velkého podporovatele hudby a divadla, který ovlivnil přestavbu krumlovského zámku ve stylu baroka. Od 60. let 17. století nastal na krumlovském zámku opět hospodářský, stavební a umělecký ruch, kníže Jan Kristián I. vytvořil z českokrumlovského zámku honosné a reprezentativní barokní sídlo.

Eggenbergové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla dědictvím nová dynastie – knížecí rod Schwarzenbergů. Obratný hospodář a velký milovník umění kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu se zasloužil o přestavbu zámku. Kromě přestavby kaple sv. Jiří a přístavby horního patra zámecké rezidence byl Horní hrad zkrášlen nově upravenými prostory nádherného Maškarního sálu a Zrcadlového sálu. Oba sály byly součástí rozsáhlého komplexu určeného pro zábavu a požitek (koncerty, maškarní bály a plesy). Přímo z Maškarního sálu vedla chodba Plášťového mostu do nově upraveného zámeckého divadla. Upraveny byly také zámecké zahrady - vytvořena kaskádová fontána, přestavěn letohrádek Bellarie a vystavěna jízdárna.

Po polovině 19. století však nepříliš pohodlný zámek ztratil roli hlavního rodového sídla krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů a nebyl již pravidelně obýván, sídlem rodu se stala Hluboká. V roce 1939 odešel poslední reprezentant rodu JUDr. Adolf ze Schwarzenbergu do zahraničního exilu, v roce 1940 byl majetek rodu zkonfiskován gestapem. Po válce v květnu 1945 byla zavedena česká národní správa. V roce 1947 vstoupil v platnost zákon č. 143/47 Sb. tzv. Lex Schwarzenberg, kterým byl celý majetek schwarzenberské primogenitury na území Československa rodu odňat a přešel do vlastnictví státu. Československý stát otevřel brány zámku veřejnosti, ale údržba areálu byla nedostatečná a zámek chátral. Přesto si odborníci uvědomovali jedinečnost této památky a bylo dosaženo ochrany - v roce 1963 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací, v roce 1989 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou. Za socialistické éry bylo provedeno několik nevhodných zásahů, jen namátkou: dominantní Hrádek pod věží byl nevhodně využívaný adaptacemi pro byty a kanceláře. Plášťový most a tzv. Václavské sklepy byly poničeny necitlivými betonářskými zásahy při statickém zajišťování skalního podloží.

V roce 1992 byl celý historický komplex města a zámku zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1993 začaly na zámku probíhat intenzívní stavebně restaurátorské aktivity.

ODKAZY:
1. Podrobně o zámku Český Krumlov (historie, popis objektů, restaurování) viz http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_oinf_sthrza.xml
2. Oficiální stránky zámku Český Krumlov: https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs

POZNÁMKA: Album je složeno ze snímků vytvořených během celého našeho pobytu v Českém Krumlově.

Kategorie a štítky

Nastavení