Název

2019.09.21. - Po hrázích rybníků na Třeboňsku I. - Vítek, Rožmberk, Velký Tisý

Popis

Třeboň - Kotěrova vodárna - kaple sv. Víta - rybník Vítek - Stará Hlína - rybník Rožmberk - Lužnice - PP Slepičí vršek - NPR Velký a Malý Tisý - Lomnice nad Lužnicí (28 km)

První ze série výletů po Třeboňsku, kde jsem v září strávila týden - bylo to moje první setkání s jihočeskými rybníky, a musím říct, že mě Třeboňsko nadchlo. První den bylo velice krásné počasí, a tak jsme, přestože byl víkend a daly se očekávat nájezdy cyklistů, vyrazily na nejdelší a asi nejhezčí výlet toho týdne.
Dovolím si trochu delší úvod o jihočeském rybníkářství:

První rybníky byly v českých zemích zakládány už ve 12. století. Patřily tehdy klášterům a od samého počátku sloužily k chovu kapra, který byl důležitým postním jídlem. Ve 13. století byly již rybníky běžným příslušenstvím feudálních panství. Karel IV. zřizoval rybníky z prostředků královské komory a nařizoval je stavět i stavům a městům, aby bylo postaráno o hojnost ryb pro výživu obyvatelstva a taky "aby voda z bahnisek a močálů se v nich mohla shromažďovati, za účinku slunce a teplých větrů odpařovati a jako vodní pára blahodárně působiti na rostlinstvo". A taky aby zabránily náhlým povodním po trvalých deštích nebo jarním tání sněhu. V té době se stavěly pouze jednotlivé rybníky. Do rybníka se nasadily mateční ryby, které se vytřely a zůstaly v rybníce až do vyspění plůdku. Trvalo to 5–6 let. Po tomto období se rybník slovil, většina ryb se prodala, některé se ponechaly k chovu.

Konec 15. a skoro celé 16. století je ve znamení další horlivé stavební činnosti. Do té doby se hospodařilo na jednotlivých rybnících, teď se přistoupilo k budování celých rybničních soustav. Příčinu lze vidět v objevení třístupňové metody chovu. Specializované rybníky, plůdkový, výtažník a hlavní rybník se lišily především velikostí a proto bylo pro ně možno lépe využít terénní podmínky. Koncem 15. století počala vznikat velká rybniční soustava u Třeboně. Mocní Rožmberkové využívali příznivých přírodních podmínek, ke starším rybníkům přibývaly další, např. Velký Tisý. Při jeho vyměřování a stavbě již působil myslivecký mládenec Štěpánek Netolický, který se roku 1515 stal novým třeboňským porybným – fišmistrem. Byl to vynikající odborník a skvělý praktik. Roku 1506 vypracoval návrh rybniční soustavy na třeboňské pláni. Její osou se měla stát 45 km dlouhá Zlatá stoka. Ta odebírá vodu z Lužnice nad Třeboní, protéká krajinou po levém břehu Lužnice a u Veselí se do ní opět vrací. Zlatá stoka umožnila Štěpánkovi zřídit další velké rybníky (Opatovický, Horusický, Kaňov). Štěpánkovy rybníky nevynikaly sice rozlohou, ale úrodností a výnosem. Stavěl totiž mělké teplé rybníky, ve kterých se kaprům dobře dařilo. Úkolem Zlaté stoky bylo napájení rybníků kvalitní vodou, protože voda z močálů nebyla pro chov ryb vhodná. V zimě také zajišťovala okysličování zamrzlých rybníků pro přežití ryb pod ledem, na podzim zajišťovala vypouštění hlavních rybníků Třeboňska.

Dalším z významných rybníkářů byl Mikuláš Ruthard z Malešova. Pocházel z okolí Kutné Hory a rybníkářství poznal ve službách Pernštejnů. Pracoval též ve službách pana Volfa Krajíře z Krajku a jeho životním dílem se stala rybniční soustava v oblasti Chlumu u Třeboně. Později (za Viléma z Rožmberka) se stal hejtmanem třeboňského panství, jeho kariéru však ukončil příchod Jakuba Krčína - asi nadanějšího a hlavně průbojnějšího.

O další rozšíření jihočeských rybničních soustav se zasloužil především podnikavý a odvážný Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Do rožmberských služeb nastoupil roku 1561, v roce 1569 byl jmenován regentem všech rožmberských panství. Cílem veškeré jeho práce byla snaha o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství, stavěl dvory, pivovary, ovčíny a také rybníky. Největší pozornost Krčín soustředil na rozšíření třeboňské rybniční soustavy. V roce 1570 zahájil odvážnou stavbu Nevděku (dnes Světa), později dalších rybníků a roku 1584 přistoupil ke stavbě svého životního díla, mohutného Rožmberka. Aby zabránil přívalům řeky Lužnice, převedl geniálně její vodu Novou řekou do Nežárky a současně zahájil práce na Rožmberku. Práce trvaly 6 let. Dělníci přemístili 750 000 m3 zemin a zátopa činila 1000 ha.
Podrobněji se budu rybníkům věnovat dále v jednotlivých albech.

Mapa: https://mapy.cz/s/cokatopumo

Kategorie a štítky

Nastavení