Název

2020.07.21. - Hrad Rožmberk, pýcha hraběte Buquoy

Popis

Hrad Rožmberk založil při staré obchodní stezce vedoucí vyšebrodským průsmykem do Rakous patrně Vok I. z Rožmberka, zakladatel vyšebrodského kláštera, kolem r. 1250. Když v r. 1302 vymřela krumlovská větev rodu Vítkovců a páni z Rožmberka přenesli své sídlo do Českého Krumlova, ztratil hrad na významu, několikrát byl dán v zástavu apod. V r. 1522 se na hrad rozšířil požár z města, jemuž padl za oběť celý tehdejší Horní hrad s výjimkou věže Jakobínka.
V r. 1592 se ujal hradu poslední z Rožmberků, Petr Vok, který ho dal přestavovat pro svého synovce, Jana Zrinského. Ten však nečekaně přežil svého strýce jen o několik měsíců a rožmberského majetku se na čas ujali podle rodové úmluvy Švamberkové. Ale jen krátce - za stavovského povstání se přidali na špatnou stranu a majetek jim byl zkonfiskován. Po bitvě na Bílé hoře daroval císař Ferdinand II. celé panství Rožmberk, Nové Hrady, Libějovice a ještě několik statků tomu, kdo odbojné stavy na Bílé hoře porazil, a tím byl generál Karel Bonaventura Buquoy, hrabě francouzského původu, obratný vojevůdce. V podstatě spíš než dar to byla splátka za válečné dluhy, vojevůdci v té době hradili žold vojenských posádek ze svého, císař na to neměl. Slavný vojevůdce však dlouho dar nepřežil, padl v boji proti Turkům u Nových Zámků.
Rodu Buquoy patřil Rožmberk až do r. 1945. Největší význam z hlediska hradu má Jiří Jan Buquoy (1814 - 1882), který hrad přestavěl na romantický zámek, změnil podobu jeho věží, vystavěl slavnou křižáckou galerii a celé 1. patro vymezil pro oslavu rodu Buquoy, ale i původních vlastníků panství, Rožmberků. Na hradě vybudoval velkou romantickou expozici - nakupoval starožitné kusy, některé nechal vytvořit dovednými novohradskými truhláři. Výsledkem je skvostná expozice, kterou nechal už v r. 1850 zpřístupnit návštěvníkům, ovšem pod přísným dozorem spolehlivých zaměstnanců. Vlastní obytné komnaty rodu Buquoyů ve 2. patře byly využívány spíše v létě, protože zámek se obtížně vytápěl.
Rodu Buquoy patřil hrad Rožmberk až do roku 1945. Tehdejší 15. hrabě Buquoy se na rozdíl od mnoha významných českých šlechticů přihlásil na stranu nacistů, výsledkem čehož bylo, že na základě Benešových dekretů byl jeho majetek zabaven a jeho samého odsoudil tzv. lidový soud konaný z podnětu generála Čepičky v r. 1948 na 13 let do vězení a na nucené práce. Ve vězení hrabě zemřel a jeho rodina byla nucena se vystěhovat. Vzhledem k okolnostem, majetek jim vrácen být nemohl a hrad je tedy státní.
Prohlídky se konají v tzv. Dolním hradu, nově i na věži Jakobínka, která byla v r. 2019 zajímavým způsobem opravena. Horní hrad, který byl po požáru obnoven až v 19. století, a jehož mobiliář byl rozkraden nebo zničen, dnes slouží k rekreaci zaměstnanců České pošty, která zde provedla některé zničující úpravy. Ale údajně se chystá částečné převzetí a zpřístupnění další prohlídkové trasy.
Já absolvovala oba prohlídkové okruhy na Dolním hradu, tedy reprezentační místnosti a soukromé pokoje (lze zkombinovat za 220 Kč) a přinejmenším ten I. okruh mohu vřele doporučit. Něco tak nádherného jsem vůbec nečekala.

Kategorie a štítky

Nastavení