2020.07.22. - Hluboká nad Vltavou a kostel v Hosíně
Takhle ráno jen cestou na autobus - v Českém Krumlově.
Krumlovský zámek.
Takhle vypadal první dojem z Krumlova návštěvníků pana Petra Voka, posledního z Rožmberků, který nechal Budějovickou bránu vystavět do této podoby. Docela velkolepé.
Z Českých Budějovic jsem snadno autobusem dojela na zastávku "Hluboká, Lovecký zámek, rozcestí k ZOO". Autobusy jezdí docela často. Po břehu Munického rybníka jdu k zámku Ohrada, viz předchozí album. Zámek Hluboká je odtud už vidět.
Munický rybník.
Přes Munický rybník se dá podniknout plavba lodí, od ZOO až víceméně ke kruhovému objezdu u Hluboké, kde je parkoviště a odkud se stoupá k zámku Hluboká.
Lovecký zámek Ohrada, kterému jsem věnovala samostatné album, viz https://iva-63.rajce.idnes.cz/2020.07.22._-_Lovecky_zamek_Ohrada_-_Muzeum_lesnictvi%2C_myslivosti_a_rybarstvi/
Protože bylo ráno v zámku Ohrada ještě zavřeno, trochu jsem se prošla k PP Hlubocké hráze, ale nemělo to cenu.
Po návštěvě zámku Ohrada (viz předchozí album) jdu po žluté značce po březích Munického rybníka. V dálce jsou vidět Novohradské hory.
Pseudogotický kostel sv. Jana Nepomuckého ve městě Hluboká nad Vltavou byl otevřený a přístupný.
Oltář královny Eleanory. Obraz znázorňuje jmenovkyni kněžny Eleanory, manželky knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu, rozenou z Liechtensteinu. 
Tahleta královna Eleanora sice nikdy nebyla svatořečená, ale to zřejmě nevadí. Pocházela z jihofrancouzského šlechtického rodu, stala se manželkou anglického krále Jindřicha III., žila ctnostným životem a po smrti manžela odešla do benediktinského kláštera.
Zvenku nemám kostel sv. Jana Nepomuckého vůbec nafocený, nějak nebylo odkud - ale nepochybuji o tom, že z tak známého místa ho v galerii určitě mají. Pro Miradvo si schovávám jiného Johánka, až půjdu z Holubova na Kleť - a toho určitě nemá :-)
K zámku Hluboká je to docela do kopce. Dnešní hotel Štekl býval obytnou budovou pro nejvyšší knížecí úředníky a knížecího lékaře.
Bývalá jízdárna u zámku Hluboká v místě bývalého předhradí. Dnes tu sídlí Alšova jihočeská galerie.
Zámek Hluboká.
Zámecká zahrada.
Na mě tu bylo trochu moc lidí ...
Bronzová klika zámeckých vrat krásně zobrazuje známý symbol ze Schwarzenberského znaku. Po dobytí turecké pevnosti Raab v roce 1598 Adolfem I. ze Schwarzenbergu byl v roce 1599 znak doplněn o hlavu Turka, které havran či krkavec klove oko. Raab je dnešní město Györ v Maďarsku.
O romantické přestavbě zámku Hluboká viz úvodní text v záložce "O albu". Koukala jsem a koukala, co bych tak vyfotila - a bez ohledu na pro mě nezvyklý počet návštěvníků, mně se ta stavba prostě nelíbila.
Byla jsem jen na I. prohlídkové trase. Jak už jsem se zmínila, skupiny vycházely po 7 minutách v počtu 35 lidí. Průvodkyni nelze vůbec nic vytknout, ale při takového frekvenci, kdy jedna skupina stíhá druhou, a jak se někdo zadrhne, další musí počkat, nelze žádný zvláštní výklad čekat. Škoda.
O interiérech se můžete dočíst a pár fotek si prohlédnout na https://www.zamek-hluboka.eu/cs
Co zaujalo v interiérech mě? Rozhodně Ranní salon. Dlouhá místnost pojatá jako galerie rodových obrazů, zasazených do nádherného dřevěného vyřezávaného ostění. Opravdu překrásná místnost. Dále pak lustry z ostrova Murano u Benátek, které byly v některých místnostech - nádhera.
Krásné jsou stropy v některých místnostech, velmi nevšední je monumentální krb z bílé žuly v kuřáckém salonu, vážící 26 tun, který prochází přes více pater zámku. Pak jsou tu samozřejmě tapiserie, nábytek, umělecké předměty, závěsy, zrcadla, knihovna, zbrojnice, v níž uvidíte i maršálskou hůl vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska, Karla Filipa Schwarzenberga (viz album o Ptačím hrádku u Českého Krumlova) ...
Taky mě zaujalo, že do Velké jídelny vedly posunovací dveře, to na zámcích úplně zvykem nebývá. Možná jsem měla investovat ještě do 2. okruhu, soukromých pokojů, anebo spíš do prohlídky zámecké kuchyně, která jak jsem opožděně zjistila, je spojena s historickou cukrárnou ... ale já už měla Hluboké upřímně dost.
A na věž jsem v tom vedru taky nelezla.
A málem bych zapomněla - součástí expozice je jako zajímavost veliký vysavač na chodbě, značky ATOM, z přelomu 19. a 20. století, který museli obsluhovat 3 lidé, jak byl těžký.
Po prohlídce jsem zjistila že lidí ještě přibylo ... radši rychle pryč.
Trochu jsem se prošla zámeckým parkem ...
... je tu i rybníček, ale já už měla Hluboké opravdu dost a rychle jsem přehodnotila původní plán, zpátky do rozpálených ulic plných lidí se mi vůbec nechtělo.
Jeden z tzv. Marradasových sloupů či Marradasových božích muk, už venku z parku, při červené značce. Generál Baltasar Marradas byl císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře Rudolfa II., později se zúčastnil boje proti českému odboji za třicetileté války. Jednu dobu byl majitelem panství Hluboká.
Cesta po červené značce nebyla nic moc.
U Vltavy, po jejímž břehu teď půjdu po zelené značce.
Výletní loď na Vltavě ...
U zdymadla Hluboká nad Vltavou, kam jsem si zašla podívat se na místo, kde ...
... kde byl v r. 1290 na tzv. pokutní louce popraven "plknem" Záviš z Falkenštejna. Plkno byla patrně flanderská popravčí sekyra se širokým ostřím.
Proč byl popraven, o tom více v úvodu alba. K tomu dodatek: Záviš při svém vzestupu  po smrti Přemysla Otakara II. nabyl řady hradů, mnohdy královských. Když upadl v nemilost krále Václava II., tento chtěl zajatého Záviše využít k získání jihočeských hradů, pověřil tedy Mikuláše Opavského, aby zajatce vodil od hradu k hradu a vyhrožoval jeho popravou. Hrady se vzdávaly... až Závišův bratr Vítek, pán na Hluboké, hrozbě neuvěřil ...
Poslední pohled na Hlubokou od pomníku Záviše z Falkenštejna.
V Hluboké - Zámostí jsem se napojila na zelenou značku a stoupám do Hosína. Bezejmenná kaplička cestou.
O té cestě se nedá říct nic jiného, než že byla do kopce, bylo vedro a já měla s sebou docela málo vody, protože jsem s delším pěším výletem nepočítala. Mimochodem - na obchod v Hosíně nespoléhejte, odpoledne je zavřený.
Na okraji Hosína mě zaujala Boží muka, ale ne tak, abych kvůli nim přešla silnici a snažila se o lepší snímek. Samozřejmě, další Marradasův sloup. V pozadí Kleť (a vlevo dole České Budějovice, ale ty nejsou na fotce vidět).
Náves v Hosíně.
Kostel svatých Petra a Pavla v Hosíně je úžasná stavba. Mezi lety 1260–1280 zde byl zbudován románský kostelík s apsidou. V období gotiky, kolem roku 1340, byl kostel rozšířen a původní románský kostelík byl do nového kostela zakomponován jako sakristie, která se kolem roku 1340 dočkala hodnotné freskové výzdoby. K další přestavbě kostela došlo v období baroka.
Roku 1899 byl dosavadní farní kostel z větší části stržen a položen základní kámen ke stavbě nového novorománského kostela podle projektu architekta Jana Sedláčka. Tento kostel byl vysvěcen roku 1900. Původní románský kostelík (sakristie) byl opět bourání ušetřen a znovu začleněn do novostavby a přeměněn v boční kapli na východní straně.
Při začleňování původního románského kostela do nové stavby (r. 1901) byly na jeho zdech objeveny gotické malby. Ty restauroval akademický malíř Ludvík Kuba.
Součástí chrámového interiéru je celá řada dalších pozoruhodných architektonických prvků a umělecky ztvárněných kusů mobiliáře, povětšině pseudorománských, zčásti však také převzatých ze staršího vybavení kostela.
https://www.hosin.cz/o-obci-1/kostel/
Všechno je to jen přizoomováno od mříže u dveří, ale aspoň že tak ...
Kostel je postaven částečně z kamene, podstatnou část zdiva ale tvoří žluté šamotové cihly ze šamotky ve Zlivi u Hluboké nad Vltavou. Kostel je na rozdíl od většiny chrámových staveb orientován presbytářem směrem na jih, nikoli k východu.
Půdorys kostela má tvar rovnoramenného kříže se třemi apsidami v závěru, na východě pak k presbytáři přiléhá sakristie.
Otevřená předsíň u západního průčelí kostela je vyzdobena erby někdejších hosínských vrchností.
Výborné je, že se dá sedět na zdi uvnitř areálu kostela ve stínu starých stromů a kochat se.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
Album zobrazuje pouze fotky a videa ( z ). - zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

2020.07.22. - Hluboká nad Vltavou a kostel v Hosíně

Popis

Celkem neplánovaně to byl výlet o délce 12 km, kromě loveckého zámku Ohrada (viz předchozí album) na mě zanechal hluboký dojem hlavně novorománský kostel v Hosíně. Pokud jde o státní zámek Hluboká nad Vltavou ... pokusím se stručně přiblížit, jak Schwarzenbergové ke Hluboké přišli a proč a jak ji takhle přestavěli a proč se mi nijak zvlášť nelíbila.

Ostroh nad Vltavou si pro umístění hradu vyhlédl už král Přemysl Otakar II. kolem r. 1250, který chtěl zarazit pronikání rodu Vítkovců do nitra Čech, zvláště když jejich panství ležela v oblasti mezi Čechami a jeho nově nabytými územími na jihu. Po porážce a smrti krále na Moravském poli získal panství kolem Hluboké Záviš z Falkenštejna, asi nejznámější představitel rodu pánů z Krumlova. Ten poté získal v zemi velikou moc, oženil se s vdovou po králi, královnou Kunhutou, stal se poručníkem jejího syna Václava II. Ale jak šel čas, ledacos se změnilo, Závišův vliv se leckomu nelíbil, takže nakonec byl v r. 1290 Záviš popraven na tzv. pokutní louce pod Hlubokou. Poté panství Hluboká velmi často měnilo majitele, králové je dávali v zástavu ... vystřídali se tu např. páni z Lobkowicz, z Rožmitálu, z Pernštejna, z Hradce (kteří započali renesanční přestavbu hradu). Po bitvě na Bílé Hoře získal Hlubokou generál Marradas, významný generál třicetileté války. Jeho potomci pak v r. 1661 prodali Hlubokou Janu Adolfu I. ze Schwarzenbergu. To byl první Schwarzenberg, který získal tzv. inkolát, tj. právo se usadit v Českém království, a také první z tohoto rodu, který získal titul kníže. Usazení v Čechách si považoval, jeho rodina i všichni jeho úředníci museli umět česky, byl také velmi dobrým hospodářem, což se pak na další z toho rodu dědilo.

Přeskočím nyní nějaké to století - došlo k rozdělení Schwarzenbergů na 2 větve, starší hlubocko-krumlovskou a mladší orlickou. Pro zámek Hluboká je nejvýznamnější Jan Adolf II. kníže ze Schwarzenbergu (1799 - 1888). Vzdělaný pán, diplomat, zajímal se aktivně o průmyslovou revoluci a hornictví. Dvakrát navštívil Anglii a Skotsko a mimo jiné byl uchvácen architekturou tamějších hradů. Poprvé byl jeho společníkem na cestě hrabě Harrach - nelze se divit určité podobnosti Hluboké a východočeského Hrádku u Nechanic. Podruhé, už s manželkou Eleanorou, kněžnou z Liechtensteina, byl přítomen korunovaci anglické královny Viktorie. Tito knížecí manželé se nechali při romantické přestavbě zámku Hluboká inspirovat tzv. windsorskou gotikou. Práce v exteriérech i interiérech zámku pokračovaly až do 70. let 19. století. Zámek už z dálky působí jako bílý pohádkový přízrak s mnoha věžičkami, cimbuřím, arkýři a chrliči. Do jednotlivých místností zámku byly zakoupeny nebo z jiných schwarzenberských zámků svezeny starožitnosti výjimečné hodnoty. Mimořádná je sbírka gobelínů a zbraní, unikátní jsou sbírky keramiky, skla, delfské fajánse, benátské lustry, obrazy, koberce ...

Tolik literatura. Podle mě - je to honosné, ale přeplácané. Interiéry jsou kvůli dřevěnému obložení tmavé. Zřejmě špatně větratelné, zatuchlé. Na Hluboké jsem byla jen kdysi v dětství na školním výletě, a pod vlivem nádherné knihy Pavla Juříka "Jihočeské dominium" jsem se sem teď chtěla znovu podívat, zvlášť když tu nebudou výpravy Číňanů, Rusů apod. To nebyly. Ale prohlídky 1. okruhu se musely konat každých 7 minut, po 35 lidech, a to přitom všechny prohlídky byly v češtině. Takovou frekvenci prohlídek jsem jinde nezažila. Uvnitř se nesmí fotografovat a ani by to bylo nešlo - v menších místnostech moc lidí a všude přítmí. Interiéry určitě krásné, ale mně se Hluboká prostě nelíbila.

Pokud jde o novorománský kostel v blízkém Hosíně, o tom asi nejlíp promluví fotky. Obrovská, nápadná, uvnitř velmi zvláštní stavba, o které jsem se mimochodem dozvěděla na Rajčeti a kterou jsem moc chtěla vidět.

Mapa: https://mapy.cz/s/fetupazute

Období

22.7.2020

Statistiky

  • 69 fotek
  • - zobrazení
  • 15 se líbí

Fototechnika

Panasonic DMC-FZ300

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Zakódované album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Reklama

Další alba autora

Podobná alba

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout
znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIP Změny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotkuvideo tak objeví více lidí.
2020.07.22. - Hluboká nad Vltavou a kostel v Hosíně
Komentáře Přidat