Ráda chodím přírodou, všímám si lecčehos kolem sebe a třeba se jednou naučím i líp fotografovat.
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Město Jablonné nad Orlicí leží v severovýchodním cípu Čech, v podhůří Bukovohorské hornatiny, nad Tichou Orlicí. Prochází jím silnice č. I/11 vedoucí z Prahy přes Hradec Králové do Ostravy a železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se dále větví na Międzylesie (Polsko) a Králíky. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Název obce patrně pochází od středověkého označení „gablona“, jež znamenalo celnice. Podrobně o historii města viz http://jablonneno.cz/historie-mesta/ds-2711/p1=19831

Velkým zaměstnavatelem místních lidí je zdejší podnik Isolit - Bravo, výrobce drobných užitečných elektrospotřebičů pro domácnost (varné konvice, žehličky, šlehače ...) a taktéž zajímavého motorového kolečka "Motúčko". Majitel firmy zásadně hospodaří bez dotací EU a podobných vymožeností, hodně peněz dává na podporu regionu a také na humanitární účely. Dalším výrazným podnikem ve městě je Dřevotvar, výrobce nábytku, ale také dřevěných kuchyňských potřeb (paličky na maso, prkénka, vařečky ...). Prostě podniky z Jablonného jsou užitečné pro běžný život.

V Jablonném nad Orlicí máme stálou "základnu", ač jsme tu nebyly už 4 roky, rády se sem vracíme. S využitím vlaků nebo autobusů lze odtud obsáhnout docela široký kraj - letos jsme se držely spíše jen klidného Suchovršska a jen trochu krásného Králického Sněžníku. V albu jsou fotky sesbírané během našeho 11 dní dlouhého pobytu v tomto příjemném klidném městě.
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
64 komentářů
  • 28.7.2019
  • 68 zobrazení
  • 16
  • 6464
Červenovodské sedlo - rozc. Hvězda - Suchý vrch - rozc. U tří pánů - PR Hynkovice - Jamné nad Orlicí - Jablonné nad Orlicí (16 km)

Poslední z našich 11 výletů po severovýchodním cípu Čech (ale ještě bude jedno souhrnné album z města Jablonné nad Orlicí). V neurčitém, dusném počasí před deštěm. Vydaly jsme se rozloučit se Suchým vrchem a podívaly se také do přírodní rezervace Hynkovice, což bylo po pravdě za celý pobyt jediné místo, kde jsme byly poprvé. Rostou tu v trávě stovky či snad tisíce rosnatek okrouhlolistých, nebylo kam šlápnout.

Mapa: https://mapy.cz/s/3xs0x
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
78 komentářů
  • 27.7.2019
  • 52 zobrazení
  • 14
  • 7878
Sobkovice - Faltusův kopec - Studené - Studenec - Bořitov - Sobkovice - Jablonné nad Orlicí (14 km)

Ráno jsme vyjely autobusem do blízké vesničky Sobkovice a podnikly poměrně krátký výlet, protože po předchozím dni jsme toho měly opravdu dost a vedro se ještě dál stupňovalo. Takže jen návštěva Studeneckých skal a pár výhledů hlavně na Těchonín, kde je jeden velmi zajímavý objekt, asi viditelný jen takhle z dálky.

Mapa: https://mapy.cz/s/3xpBA
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
59 komentářů
  • 26.7.2019
  • 46 zobrazení
  • 13
  • 5959
Horní Lipka - rozc. Pod Klepáčem - sedlo Puchacza - Klepáč - rozc. Pod Klepáčem - Prostřední Lipka - Králíky (27 km)

Nejnáročnější výlet z celého našeho pobytu v severovýchodním cípu Čech, náročnější než výstup na samotný Králický Sněžník - nejen pro svou délku, ale hlavně pro úmorné vedro na zpáteční cestě mezi loukami do města Králíky. Rozžhavené byly toho dne ale i lesy, bohužel doslova - odpoledne vznikly v pohoří Králický Sněžník dva lesní požáry, na každém hřebeni jeden.

Nápadně špičatá hora Klepáč (1144 m n.m.) je součástí západního hřebene pohoří Králický Sněžník. Její polský název Trójmorski wierch je odvozen od toho, že její svahy náleží do tří úmoří. Vody ze západních (polských) svahů odtékají do Nysy Klodzkiej, která zde pramení a patří k úmoří Baltského moře. Vody z jižních svahů odvádí Lipkovský potok, který se vlévá do Tiché Orlice a patří k úmoří Severního moře. Vody z východních svahů stékají drobnými pravostrannými přítoky do řeky Moravy a patří do úmoří Černého moře.
Český název této hory vznikl díky klapotu kamenů - pod vrcholem se totiž jak na východní, tak na západní straně rozkládají četná kamenná moře.
Od roku 2010 je na vrcholu Klepáče dřevěná, 25 m vysoká rozhledna.

Mapa: https://mapy.cz/s/3xoaT
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
108 komentářů
  • 25.7.2019
  • 93 zobrazení
  • 17
  • 108108
Výprachtice, Pod Převáží - rozc. Strážka - Červenovodské sedlo - rozc. Hvězda - rozc. Nad Boudou - Peklo - Těchonín (21 km)

Po náročném výletě na Králický Sněžník a ve stále se stupňujícím vedru jsme si daly trochu oddych - to znamená, že jsme se opět uchýlily do suchovršských lesů. Nejsou tu snad žádná zvláště pozoruhodná místa, ale my chodíme po lesích, protože nás to těší.

"Pak už není nic, než lesy a lesy bez konce. Až nahoře, skoro pod Suchým vrchem, je Peklo. ...,Peklo je přece v zemi.´ ,Je, ale tam nahoře je prý do něho vchod´." .......Z knížky Dominika Filipa "V srdci české divočiny", příběhu z doby Přemysla Otakara II., který se odehrává v tomto kraji. Knížku, vydanou v r. 1946, kdysi někdo snesl s půdy, a k tomu mile a inteligentně napsanému příběhu se vracím stále, ač snad měl být původně knížkou pro mládež. Právě tahle knížka plná místních názvů mě před lety přivedla do Jablonného nad Orlicí a na Suchovršsko.
Peklo je ve skutečnosti zalesněné údolíčko na horním toku Těchonínského potoka, pod Suchým vrchem. Není tam skutečně nic než lesy a sbíhající se potůčky.

Mapa: https://mapy.cz/s/3xfQD
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
69 komentářů
  • 24.7.2019
  • 57 zobrazení
  • 15
  • 6969
Horní Lipka - rozc. Pod Klepáčem - sedlo Puchacza - Králický Sněžník - pramen Moravy - rozc. Franciska - rozc. Pod Vilemínkou - Dolní Morava (25 km)

Pohoří Králický Sněžník se stejnojmennou nejvyšší horou (1424 m n.m.) je malé rozlohou, ale velké výškou - po Krkonoších a Jeseníkách je to třetí nejvyšší horský masív v České republice. Na jeho vrcholech se odedávna stýkají hranice tří historických zemí – Čech, Moravy a Kladska, pohoří je i jedním z hlavních evropských rozvodí. Mezi dvěma strmými hřbety, které do tvaru úzké podkovy spojuje nejvyšší vrchol Králického Sněžníku, je hluboko zaříznuté údolí řeky Moravy, která pramení asi 300 m pod vrcholem. Poměrně velká část pohoří je národní přírodní rezervací.

Na vrchol Králického Sněžníku lidé většinou chodí od Stříbrnic (což je celé do kopce), od lanovky na chatu Slaměnka (což s sebou nese prudký výstup na Podbělku a dlouhý prudký ze Stříbrnického sedla), Poláci chodí od Miedzygórze (což je prý nejmírnější výstup). My jsme si už před pár lety vytvořily svou vlastní trasu, na které je jen jeden opravdu prudký výstup.

Mapa: https://mapy.cz/s/3xeBP

Odkazy:
Různé o Králickém Sněžníku: https://www.sneznik.cz/
Národní přírodní rezervace Králický Sněžník: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_kralicky_sneznik_cz
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
166 komentářů
  • 23.7.2019
  • 109 zobrazení
  • 21
  • 166166
Klášterec nad Orlicí - Zemská brána - Čihák - České Petrovice - Adam - Vlčkovice - Těchonín (21,5 km)
(+ Žamberk)

Zemská brána je skalnatý úsek Divoké Orlice protínající pod osadou Čihák napříč snížený hřbet Orlických hor. Řeka zde vyhloubila romantické údolí a pronikla tak do vnitrozemí Čech. Balvanové úzké řečiště lemují v úseku několika set metrů výrazné rulové skály, které opravdu působí dojmem vstupní brány do Čech.
Poznatek z výletu: skála u kamenného mostu hrozí zřícením a nemá se pod ní chodit, od Pašerácké lávky je obcházka po červené značce.

Začátek výletu byl v Klášterci nad Orlicí, kde je velmi starý kostel se zvláštními malbami na zdi. V albu je také několik fotek z města Žamberk.

Mapa: https://mapy.cz/s/3x8LG
více  Zavřít popis alba 
150 komentářů
  • 22.7.2019
  • 79 zobrazení
  • 21
  • 150150
Červenovodské sedlo - rozc. Hvězda - rozc. U tří pánů - naučná stezka Betonová hranice - Bouda - Vysoký kámen - Mladkov (15 km)

Monotématické album, které bude zajímat spíš asi kluky - ale jde o pozoruhodnou část naší historie. Byl to výlet v mírně deštivém počasí po naučné stezce kolem objektů československého opevnění budovaného proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Naučná stezka se nachází na území Králické pevnostní oblasti.

V této oblasti (Orlické hory, Králicko) muselo být opevnění zesílené, protože tady byla prostě "díra" od severu - průsmyk u Lichkova mezi Orlickými horami a Králickým Sněžníkem.
Bohužel (nebo i snad bohudík??) nebylo toto opevnění nikdy použité a zcela dokončené. Pochopila jsem docela dobře, jak strašnou zbraní mohla manipulovat dělostřelecká otáčivá věž Horymír ... jak strašná by asi bývala byla německá odveta?
Každopádně - události v Mnichově v r. 1938 udělaly všemu konec. Pohraniční území přešla na základě mezinárodní dohody na území Německa a připravované československé opevnění s nimi. Za okupace je Němci používali ke zkouškám trhavin, v 50. letech podnik Kovošrot vyrval vše kovové. A že toho bylo hodně tun. Až o spoustu desetiletí později se vojenských objektů ujali nadšenci ...
V dělostřelecké tvrzi Bouda se konají prohlídky, zvláště v letní sezóně, asi i v některých dalších objektech. Některé jsou zcela soukromé. Nadšení pro vojenství nesdílím, nicméně dost mě to zaujalo. Dělostřelecká tvrz Bouda je v lesích na svazích Suchého vrchu, a myslím, že na rozdíl od tvrze Hanička v Orlických horách k ní chodí opravdu spíš nadšenci. K Haničce se dá dojet autem a podle toho to tam taky vypadá. Bouda takhle zkomercializovaná není ani náhodou - i když jsem si všimla, že se tam teď staví nějaký dřevěný domek, asi budoucí zázemí pro návštěvníky.

Odkazy:
Králická pevnostní oblast: http://www.kpo1938.com/ a https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lick%C3%A1_pevnostn%C3%AD_oblast
Československé opevnění: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_opevn%C4%9Bn%C3%AD
Dělostřelecká tvrz Bouda: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bouda_(d%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1_tvrz)

Mapa: https://mapy.cz/s/3x2Uh
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
35 komentářů
  • 21.7.2019
  • 64 zobrazení
  • 13
  • 3535
Králíky - klášter Hedeč - rozhledna Val - pramen Tiché Orlice - rozc. Pod Jeřábkem - U Větráku - Šanov - Dolní Orlice - Králíky (17 km)

Okružní výlet po Králicku, hlavně za výhledy do krásného kraje a také k prameni Tiché Orlice.

Klášter Hedeč neboli Hora Matky Boží je klášter a poutní místo královéhradecké diecéze nad městem Králíky v okrese Ústí nad Orlicí. V roce 2018 byl areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky. Na nápadném vrchu nad městem založil králický rodák Tobias Jan Becker, později královéhradecký biskup, na přelomu 17. a 18. století monumentální poutní komplex. Spravoval ho původně řád servitů. V r. 1846 blesk udeřil do kostela, který shořel zároveň s klášterem. Vše, co se tehdy zachránilo (barokní malby a dřevořezby), je dnes vystaveno v ambitech kláštera. Během roku byl kostel znovu otevřen, na obnovu vnitřní výzdoby ale musel čekat další půl století. Teprve před koncem 19. století byl kostel vyzdoben v novorenesančním stylu. V té době již klášter spravovali redemptoristé, kteří zde vystřídali servity v r. 1883.

Poutě byly neoddělitelnou součástí života města Králíky a jeho okolí až do roku 1950. Tehdy uzavřela komunistická vláda poutní areál pro veřejnost a na poutním místě internovala vězně, mezi nimiž byli především redemptoristé, ale také jezuité a salesiáni. Pracovali zde a žili v nelidských podmínkách až do roku 1965. Tehdy klášter převzala Česká katolická charita. Do kláštera přišly sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie, které zde zůstaly až do roku 2002. Od roku 2002 do roku 2013 byl klášter sídlem řádu redemptoristů, který pořádal Lidové misie. V roce 2013 redemptoristé z kláštera na Hoře Matky Boží odešli vzhledem k nedostatku členů řádu a duchovní správu převzalo Královéhradecké biskupství. Nyní je klášter bez stálé přítomnosti řeholníků.

Mapa: https://mapy.cz/s/3wYII

Odkazy:
http://www.klasterkraliky.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hora_Matky_Bo%C5%BE%C3%AD
více  Zavřít popis alba 
166 komentářů
  • 20.7.2019
  • 83 zobrazení
  • 21
  • 166166
Výprachtice, Pod Převáží - rozc. Strážka - Buková hora - Červenovodské sedlo - rozc. Hvězda - Suchý vrch - rozc. U tří pánů - Jamné nad Orlicí, Na brodě (18,5 km)

Další víceméně lesní album z Bukovohorské hornatiny. V zdejších krásných zelených lesích potkáte jen minimum lidí, zato všude slyšíte ptačí zpěv a bzučení hmyzu.

Mapa: https://mapy.cz/s/3wXa7
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
44 komentářů
  • 19.7.2019
  • 56 zobrazení
  • 14
  • 4444
Jamné nad Orlicí, Na brodě - rozc. U pěti bratří - rozc. U tří pánů - Suchý vrch - rozc. Nad Boudou - Kobylí důl - Jamné nad Orlicí - Jablonné nad Orlicí (21 km)

Album složené vesměs z lesní zeleně a z náprstníků. Takové to tady prostě všude je. Pastva pro oči a pro čmeláky.

Bukovohorská hornatina je geomorfologický podcelek Orlických hor. Nachází se na jejich jihovýchodním okraji, ve východní části Pardubického kraje v okrese Ústí nad Orlicí. Nejvyšší horou Bukovohorské hornatiny je Suchý vrch (995 m n.m.). Hřeben Bukovohorské hornatiny je dlouhý asi 16 km a tvoří jej vrchy: Buková hora - Prostřední hora - Suchý vrch - Bradlo - Bouda - Vysoký kámen. Jsou tu nádherné lesy plné zeleně, zatím je neohrozil kůrovec ani nedostatek vody. V korunách stromů bzučí spousta hmyzu. Chodí sem jen málo lidí - na Suchý vrch k rozhledně a Kramářově chatě sice vede silnice, ale ti, co sem vyjedou, se zpravidla omezí jen na výlet Suchý vrch - dělostřelecká tvrz Bouda. Je tu mnoho cest, po nichž umíme vyjít na Suchý vrch bez nějakého velkého převýšení (zvlášť když se do Jamného vyvezeme autobusem). Je to prostě taková zelená oáza klidu.

Mapa: https://mapy.cz/s/3wTTe
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
112 komentářů
  • 18.7.2019
  • 67 zobrazení
  • 15
  • 112112
Jablonné nad Orlicí - Hradiska - údolí Dolského potoka - Hradiska - Jablonné nad Orlicí (9,5 km)

První z 11 alb z kraje, který mám po Šumavě nejraději a už jsem tu 4 roky nebyla. Tím krajem je oblast kolem Suchého vrchu na východní straně Orlických hor.
Ubytovaly jsme se v Jablonném nad Orlicí, kde už máme takovou známou praktickou základnu "U Vorlíčků" a vydaly se na krátkou vycházku do blízkého okolí.

Přibližná mapa: https://mapy.cz/s/3wSMW
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
41 komentářů
  • 17.7.2019
  • 46 zobrazení
  • 14
  • 4141
Album ze společného koncertu Bratří Ebenů a Roberta Křesťana s jeho skupinou Druhá Tráva v Kolíně. Tuhle hvězdnou kombinaci jsem si nemohla nechat ujít. Dvojkoncert byl rozdělený na 2 části, každá patřila jedné z kapel, která do svého bloku zvala muzikanty z druhé kapely.

Když jsem si před nějakými 30 - 35 lety formovala svůj hudební vkus ve stylu folk, country a trampské písně, nade všechny tehdy vyčnívala bluegrassová kapela Poutníci s charismatickým Robertem Křesťanem. Písničky jako Panenka, Podobenství o náramcích, Napsal jsem jméno svý na zdi, Pojďme se napít nebo Telegraph Road ... Později Robert Křesťan s Lubošem Malinou od Poutníků odešli, založili skupinu Druhá Tráva a já je sledovala jen tak občas, protože i můj hudební vkus se mezitím vyvíjel. Ale kdykoli jsem slyšela z rádia hlas Roberta Křesťana, vždycky jsem ztuhla a poslouchala.
S bratry Ebeny jsem se poprvé setkala také asi před 30 lety, na koncertě "na schodech" v Národním muzeu, kde můj spolužák zpíval v jakémsi vysokoškolském souboru a David Eben v něm hrál na flétnu. Seděly jsme tehdy s kamarádkou na schodě vedle krásného laskavého starého pána, přímo gentlemana ve fraku, jehož obličej mi byl značně povědomý, přemýšlela jsem zda rektor, či známý dirigent .. když tu po schodech přiskákal Marek Eben a povídal "Ahoj tati, tak jsi to stihnul, a jela ti tramvaj dobře? A nechceš si radši sednout dolů k nám?"Nechtěl. Hudební skladatel Petr Eben zůstal skromně sedět na schodě mezi studenty ...

Na koncertě Bratří Ebenů jsem byla už před několika lety v Břevnovském klášteře, takže jsem věděla jací jsou - skromní, příjemní, bezprostřední. Mám ráda hlavně jejich staré písničky (Štafle, Praha v renesanci ...), ale i mezi novějšími mám oblíbené - třeba úžasný Folkloreček. Roberta Křesťana jsem naživo nikdy neviděla, a když jsem překonala první bolestný šok (kam se poděl ten štíhlý černovlasý kluk), musím říct, že hlas má snad ještě lepší než před 30 lety (no tak možná úplně ne, teď jsem si pustila pár starých nahrávek ...). A také působí příjemně, za každou písničkou okamžitě děkuje posluchačům...
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
42 komentářů
  • 14.7.2019
  • 64 zobrazení
  • 7
  • 4242
Brloh - Kuklov - Třešňový Újezdec - Lhenice (14,5 km)

Poslední den našeho pobytu v Českém Krumlově jsme se vydaly opět do oblasti Blanského lesa, na Brložsko. Po naučné stezce jsme došly k působivému nedostavěnému kostelu kláštera paulánů v Kuklově, prohlédly si zdobené štíty statků ve vesničce Třešňový Újezdec a výlet zakončily ve Lhenicích. Do Krumlova jsme se vrátily nečekaně brzo, tak jsme ještě zvládly další prohlídkovou trasu krumlovského zámku.

Byl to sice poslední výlet našeho pobytu, ale ještě to není poslední album - teď mi zbývá probrat se spoustou fotek z krásného města Český Krumlov a nějak je roztřídit do alb ...

Mapa: https://mapy.cz/s/3vfnC
více  Zavřít popis alba 
126 komentářů
  • 28.6.2019
  • 64 zobrazení
  • 15
  • 126126
Ještě jedno obsáhlé album složené z fotek získaných během celého mého 9-denního pobytu v Českém Krumlově.

Město Český Krumlov vzniklo ve dvou etapách - jeho první částí bylo podhradí, zvané Latrán, druhá část města byla založena později, "na zelené louce". To znamená, že zatímco domy na Latránu vznikaly víceméně živelně, výstavba dnešního Vnitřního Města byla plánována - rozvržena podle možností pravidelně do ulic kolem náměstí.
Rožmberkové, kteří se na počátku 14. století stali majiteli krumlovského panství, podporovali rozvoj města. Koncem 15. století získal Krumlov právo pořádat týdenní trh a 4 výroční trhy (každý trval 8 dní). Měšťané s podporou Rožmberků dolovali stříbro.

V r. 1555 Vilém z Rožmberka spojil dosud samostatný Latrán s Vnitřním Městem v jednu městskou obec a vyřešil tím dlouholeté spory obou částí o privilegia. Renesanční kavalír Vilém z Rožmberka, nejvýraznější šlechtická osobnost soudobé politiky a kultury, byl ale především iniciátorem přestaveb městských domů i zámku do renesanční podoby. Petr Vok z Rožmberka, poslední člen rodu, byl v důsledku zadlužení donucen postoupit roku 1601 Krumlov císaři Rudolfovi II. Habsburskému. V lednu 1611 město čelilo náporu pasovských vojsk, za třicetileté války bylo obsazeno císařskými vojsky a roku 1648 došlo ke vpádu Švédů. Třicetiletá válka přinesla městu také novou vrchnost, rod Eggenbergů. Až ve své třetí generaci, v osobnosti Jana Kristiána I. z Eggenberku, tento rod výrazněji ovlivnil vzhled města i zámku velkorysou stavební činností a bohatým kulturně společenským děním.

Za vlády Josefa Adama ze Schwarzenberku Český Krumlov potřetí překročil pomyslné hranice provincionality a úrovní svého stavebního dění, kulturního a společenského života se zařadil na úroveň předních šlechtických sídel ve střední Evropě. V 19. století Český Krumlov ztratil svůj charakter šlechtické rezidence a město tehdy nebylo ani průmyslovým centrem. To jsou důvody, proč si město uchovalo svůj renesančně barokní charakter a mladší stavební zásahy se ho dotkly pouze v nepodstatné míře. V polovině 19. století mělo město na 5 000 obyvatel. Ve městě fungovaly dva pivovary (knížecí a městský), dvě papírny, tři mlýny, přádelna lnu a továrna na sukno. Rovněž architektonická tvář města zaznamenala v 19. století mnohé změny. Byly zrušeny městské hradby i všechny městské brány kromě Budějovické. Poblíž zámecké zahrady byly v závěru 19. století otevřeny tuhové doly.

Již v 19. století jsou zaznamenány občasné národnostní třenice mezi českým a německým obyvatelstvem. Po vyhlášení Československé republiky roku 1918 reagovala německá část obyvatelstva vyhlášením samostatné šumavské župy Böhmerwaldgau, která měla být součástí Německého Rakouska. Toto hnutí bylo vojensky potlačeno a Krumlov byl obsazen českou brannou mocí. V r. 1920 byl dosavadní název města Krumlov změněn na Český Krumlov. Za druhé světové války bylo město naštěstí ušetřeno válečných operací. Město bylo v roce 1945 osvobozeno americkými vojáky a po válce došlo k odsunu obyvatelstva německé národnosti.

Roku 1947 byl veškerý schwarzenberský majetek krumlovsko-hlubocké větve v Československu včetně všech podniků na Krumlovsku i krumlovského zámku vyvlastněn tzv. zákonem Lex Schwarzenberg a dán do rukou státu. Po roce 1948 byla znárodněním místních podniků rozvíjena nová průmyslová odvětví, zejména textilního (závody Jitka a Otavan), dřevozpracujícího a potravinářského charakteru. Byla vystavěna nová funkcionalistická sídliště. Postaven byl také silniční obchvat centra města (ulice Objížďková), přičemž byla zničena řada historických domů. Stavbami z této epochy ale nebylo výrazněji zasaženo historické jádro města. V roce 1963 bylo centrum prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. V období totality však nebyla památková péče naprosto dostatečná, proto byly mnohé významné památky města až do roku 1989 nevzhledné, některé ve velmi špatném stavu. Špatný vliv na historické centrum měl i fakt, že jím projížděly nákladní auta a autobusy.

Po roce 1989 se Český Krumlov stal jedním z nejvýznamnějších cílů zahraničních turistů v ČR. Byly obnoveny Slavnosti pětilisté růže a založeny různé hudební festivaly. Byly investovány nemalé finance do obnovy památkových objektů a Český Krumlov dnes patří mezi nejkrásnější města v ČR. Město a zámek se v roce 1992 zařadily na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví – UNESCO.

Ale:
Z historického centra se postupem doby stává jakýsi skansen, kde málokdo chce žít. Hodně lidí se zřejmě vystěhovalo, když jim Českokrumlovský rozvojový fond, který je majitelem mnoha domů ve městě, nabídl pohodlné bydlení na sídlištích, aby mohl domy zrekonstruovat. Těžko se budou chtít vracet dnes, kdy je díky té rekonstrukci a zkrášlení města návštěvnost na hranici únosnosti, kdy kvůli všudypřítomným turistům obyvatelé ztrácejí soukromí. Místních tu žije už jen málo, nic je sem netáhne. V neobydlených domech jsou obchody se zlatem nebo se suvenýry, zatímco rozumné obchody, potřebné pro život tam nejsou (1 potraviny, 1 drogerie, 1 vietnamská večerka, 1 trafika, 1 Madeta s nepoužitelnou otvírací dobou ... a nic dalšího mě nenapadá). Drahé restaurace a kavárny taky budou těžko přitahovat místní. Velmi omezená dopravní dostupnost, žádná škola, lékárna, lékař, nic pro žití. A přitom je to tak krásné město ...

ODKAZY:
Historie města Český Krumlov: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_himeck.xml
Senzitivní mapa města Český Krumlov: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/php/ismap/?map=cz_93_jpg
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
62 komentářů
  • 28.6.2019
  • 55 zobrazení
  • 13
  • 6262
Latrán je specifický typ aglomerace, který je v českých zemích doložen jako předhradí rožmberských hradů. Název latrán vznikl z latinského latus (2. pád laterus), což znamená bok. Latrány byly shlukem domů, které stály přilepeny k vnější hradbě, ale bylo jich tolik, že tvořily samostatnou ulici. Typické byly zvláště v renesanční době. Tehdy v nich bydleli rožmberští hradní služebníci s rodinami, řemeslníci, někdy i obchodníci. Domy byly zděné, poměrně výstavné a většinou patrové. Zatímco u většiny hradů latrány zanikly, v Českém Krumlově se rozrostl a stal se samostatným městem, které mělo hradby, bránu a dokonce i samosprávu. Až Vilém z Rožmberka v r. 1555 spojil dosud samostatný Latrán a město, které bylo na druhém břehu Vltavy, v jednu městskou obec, čímž vyřešil řadu do té doby probíhajících sporů o jejich privilegia a sjednotil práva obou částí.

Klášter v Českém Krumlově je vlastně trojklášteří. Rozsáhlý klášterní komplex minoritů a klarisek se rozprostírá při východní straně Latránu. Dvojí konvent bratří a sester řádu sv. Františka založila roku 1350 ovdovělá Kateřina z Rožmberka se svými čtyřmi syny. V roce 1357 do kláštera přišli první mniši - minorité a v roce 1361 vstoupily do kláštera první řeholní sestry. K minoritům a klariskám v roce 1375 přibyla komunita zbožných laických sester – bekyní, jež přebývaly v objektu sousedícím s konventem klarisek, což dalo základ vzniku unikátnímu souboru – trojklášteří. Rožmberkové kláštery štědře obdarovávali, kromě darů klášteru příslušely výnosy z řady vesnic a dvorů. Klášter, v době socialismu nesmírně zdevastovaný, prošel v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je tu kulturně-vzdělávací centrum s řemeslnými dílničkami apod.

ODKAZY:
Sensitivní mapa města Český Krumlov: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/php/ismap/?map=cz_93_jpg
Historie města Český Krumlov: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_himeck.xml

Jiné moje album z Latránu a klášterů viz https://iva-63.rajce.idnes.cz/2017.06.11._-_Cesky_Krumlov_-_Latran_a_klaster/

POZNÁMKA: Album je složeno ze snímků vytvořených během celého našeho pobytu v Českém Krumlově.
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
36 komentářů
  • 28.6.2019
  • 35 zobrazení
  • 12
  • 3636
Album vzniklé z večerních procházek městem a zámkem Český Krumlov. Večer se rušné město plné turistů proměňuje - je tu krásný klid, v ulicích jen naprosté minimum lidí. Místa, kde se ve dne někdy stěží prodíráte, zejí prázdnotou. Na druhou stranu - o čem to vypovídá? Většina návštěvníků sem přijíždí jen na otočku - projdou si zámek (exteriéry zdarma), "hlavní" ulice města a náměstí, a zase se vrátí k autobusu, aniž by za cokoli utratili. Jen část jich tu přespí, a to zpravidla jedinou noc. Většina z nich se sem už nikdy nevrátí, protože jde o turisty z hodně vzdálených zemí. Není zvláštní důvod, aby se k nim majitelé hotelů či restaurací chovali nějak zvlášť vstřícně - příště už stejně nepřijedou.
Do Českého Krumlova přijede zhruba 1, 3 milionu návštěvníků ročně (odhad za rok 2017). Z těch, kteří se ubytovali na 1 noc, bylo v roce 2017: 22 % z Tchaj-wanu, 20 % z Číny, 8 % z Koreje, 6 % z Japonska, 6 % z USA. Jen 17 % tvořili dohromady hosté z Rakouska, Německa, Slovenska a Maďarska, 23 % ostatní.
A k tomu nepočítaně turistických autobusů s takovými návštěvníky zejména z Asie, kteří se tu jen zastaví na pár hodin cestou po evropských památkách UNESCO a neutratí ani za ten nocleh. Co městu přinesou? Jen odpadky. A dokonce se jim nechce platit ani pár euro poplatku za autobus, které město od letošního června zavedlo - obcházejí ho parkováním leckde.

Do toho v hlavní turistické sezóně hluční vodáci, kteří si bůhvíproč myslí, že každý ze zaměstnanců či klientů hotelů či restaurací v cca 5-minutové frekvenci čeká na právě jejich volání "ahoooj", často povzbuzené alkoholem. Drnčení koleček kufrů ubytovaných hostů v kteroukoli denní dobu.

Několikrát jsme také navštívily místní restaurace, a bylo vidět, že přístup k českým turistkám je mnohem příjemnější než třeba k těm Asiatům. Nesmím tu asi dělat reklamu, ale jsou tu příjemné podniky, cenově jistě vyšší než jinde, ale ne nedostupné.

Místních lidí prý v historickém centru žije stěží kolem 200. Takže nesmírně krásné, ale vlastně "mrtvé" město. Plné drahých restaurací, zlatnictví, obchodů s předraženým zbožím či turistickými cetkami (obchody nejsou zřejmě vesměs v nájmech Krumlováků, někdy možná ani ne Čechů). Ve dne je město přespříliš rušné - naše ubytování na Latránu bylo sice úžasné a budu se sem i nadále vracet, ale jen s vědomím, že od rána do večera jsem mimo dům. Žít trvale bych v tom kraválu nemohla (tím nemyslím specifikum Slavností pětilisté růže, kdy však ten průchod asijských výprav městem byl minimalizován, ale běžné dny). Nedivím se, že jsou obyvatelé města ze současného stavu hodně rozčarovaní a na statut města v UNESCO spíš nadávají. Hodně zla, aspoň myslím, přinesl do města loňský "projekt Unes-co" Kateřiny Šedé, jehož aktéři cíleně přestupovali mnohé zákazy a omezení, které mají místní obyvatelé i podnikatelé - a to legálně, za státní i městské peníze. Dost podrobně jsem ten projekt na jejich webových stránkách sledovala a působilo to na mě jako výsměch místním obyvatelům.

Moje zkušenost z večerních procházek - přibližně mezi 21 - 22 hodin večer (v červnu) je už mrtvo, restaurace větrají a uklízejí, zahrádky před většinou z nich jsou prázdné. Areál zámku je večer volně průchozí, jen na boční terásku za V. nádvořím (za Plášťovým mostem) se smí pouze do 20 hodin, a zámecké zahrady jsou otevřené jen do 19 hodin (duben a říjen jen do 17 hod.). Podobně v 19 hodin se zavírá klášterní zahrada.

Podrobnější popisky (architektura, historie) k jednotlivým domům do tohoto alba nedávám, jsou k dohledání v albech:
Zámek: https://iva-63.rajce.idnes.cz/2019.06.28._-_Cesky_Krumlov_-_zamek_a_zamecke_zahrady
Vnitřní Město: https://iva-63.rajce.idnes.cz/2019.06.28._-_Cesky_Krumlov_-_Vnitrni_Mesto
Latrán: https://iva-63.rajce.idnes.cz/2019.06.28._-_Cesky_Krumlov_-_Latran_a_klastery
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
34 komentářů
  • 28.6.2019
  • 46 zobrazení
  • 12
  • 3434
Hrad v Českém Krumlově byl založen v polovině 13. století na strmém skalnatém ostrohu, čnícím vysoko nad meandrovitým korytem řeky Vltavy. Vystavěli jej páni z Krumlova, v podhradí se začalo rozvíjet město. Zakladatel rodu byl Vítek z Krumlova (v latinském přepisu Witigo de Crumbenowe). Výraz Crumbenowe zřejmě charakterizuje přírodní konfiguraci terénu s meandry Vltavy - starohornoněmecké "krump" (křivý) a ouwe (proud). Původní gotický hrad tvořil pouze malý hrad s věží, který se po dalších středověkých a renesančních úpravách stal dominantou celého okolí.

Významným mezníkem byl příchod Rožmberků, kteří si poté, co v r. 1302 vymřeli jejich příbuzní, páni z Krumlova, vymohli u krále Václava II., že se vzdal práva odúmrti a panství přešlo dědictvím na ně. V 1. polovině 14. století došlo k velkolepému rozšíření Hrádku pod věží. Rovněž byla zahájena výstavba Horního hradu, který tvořily dva paláce a dvě mohutné čtvercové věže (dnes již nejsou). Vystavěna byla kaple sv. Jiří. Rozvoj nebyl narušen ani v husitské době, protože Oldřich II. z Rožmberka, ač velký nepřítel husitů, s nimi opakovaně uzavíral příměří, aby chránil své majetky. Hrad byl za jeho doby dále rozšiřován a bylo dbáno především na obranyschopnost hradu. Ve Vladislavském zřízení zemském z roku 1500 bylo potvrzeno přednostní postavení Rožmberků mezi českou šlechtou a v té době Petr IV. z Rožmberka vytvořil ze svého krumlovského hradu odpovídající reprezentativní sídlo s obytným centrem kolem III. a IV. hradního nádvoří.

S nástupem poslední generace Rožmberků, Viléma a po něm jeho bratra Petra Voka, došlo k rozkvětu celého rožmberského dominia. Mohutný hrad byl za Viléma z Rožmberka podle možností terénu přestavěn tak, aby se přiblížil představám renesančního velmože. Došlo k velkým úpravám a rozšíření Horního hradu (italský stavitel Baldassare Maggi z Arogna, malířské práce v interiérech a na III. a IV. nádvoří zámku Gabriel de Blonde, malířská výzdoba Hrádku a zámecké věže Bartoloměj Beránek - Jelínek. Byl vytvořen rozsáhlý systém krytých chodeb, které vedly po střechách domů a umožňovaly průchod z vladařových pokojů Horního hradu až do klášterů a panské zahrady na Novém Městě. Zámek se proměnil v honosnou renesanční rezidenci. Ke stagnaci došlo až tehdy, kdy byl Petr Vok nucen kvůli dluhům po svém bratru Vilémovi celé krumlovské panství prodat císaři Rudolfu II., a sám se odstěhoval na Třeboň.

Císař Ferdinand II. věnoval krumlovské panství v r. 1622 za odměnu Janu Oldřichu hraběti z Eggenbergu. Ten pocházel ze Štýrska, Ferdinandovi velmi pomohl při porážce stavovského povstání, byl jedním z těch, kdo prosazovali ostrou rekatolizaci a tvrdé potrestání a popravy největších rebelů. Pokračováním rožmberského dvora se tak stal dvůr eggenberský. Po Janu Antonínovi z Eggenbergu zůstal v krumlovském zámku velkolepý zlatý kočár z jeho cesty k papeži v roli vyslance císaře Ferdinanda III. Především je ale nutno zmínit Jana Kristiána I. knížete z Eggenbergu, velkého podporovatele hudby a divadla, který ovlivnil přestavbu krumlovského zámku ve stylu baroka. Od 60. let 17. století nastal na krumlovském zámku opět hospodářský, stavební a umělecký ruch, kníže Jan Kristián I. vytvořil z českokrumlovského zámku honosné a reprezentativní barokní sídlo.

Eggenbergové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla dědictvím nová dynastie – knížecí rod Schwarzenbergů. Obratný hospodář a velký milovník umění kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu se zasloužil o přestavbu zámku. Kromě přestavby kaple sv. Jiří a přístavby horního patra zámecké rezidence byl Horní hrad zkrášlen nově upravenými prostory nádherného Maškarního sálu a Zrcadlového sálu. Oba sály byly součástí rozsáhlého komplexu určeného pro zábavu a požitek (koncerty, maškarní bály a plesy). Přímo z Maškarního sálu vedla chodba Plášťového mostu do nově upraveného zámeckého divadla. Upraveny byly také zámecké zahrady - vytvořena kaskádová fontána, přestavěn letohrádek Bellarie a vystavěna jízdárna.

Po polovině 19. století však nepříliš pohodlný zámek ztratil roli hlavního rodového sídla krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů a nebyl již pravidelně obýván, sídlem rodu se stala Hluboká. V roce 1939 odešel poslední reprezentant rodu JUDr. Adolf ze Schwarzenbergu do zahraničního exilu, v roce 1940 byl majetek rodu zkonfiskován gestapem. Po válce v květnu 1945 byla zavedena česká národní správa. V roce 1947 vstoupil v platnost zákon č. 143/47 Sb. tzv. Lex Schwarzenberg, kterým byl celý majetek schwarzenberské primogenitury na území Československa rodu odňat a přešel do vlastnictví státu. Československý stát otevřel brány zámku veřejnosti, ale údržba areálu byla nedostatečná a zámek chátral. Přesto si odborníci uvědomovali jedinečnost této památky a bylo dosaženo ochrany - v roce 1963 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací, v roce 1989 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou. Za socialistické éry bylo provedeno několik nevhodných zásahů, jen namátkou: dominantní Hrádek pod věží byl nevhodně využívaný adaptacemi pro byty a kanceláře. Plášťový most a tzv. Václavské sklepy byly poničeny necitlivými betonářskými zásahy při statickém zajišťování skalního podloží.

V roce 1992 byl celý historický komplex města a zámku zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1993 začaly na zámku probíhat intenzívní stavebně restaurátorské aktivity.

ODKAZY:
1. Podrobně o zámku Český Krumlov (historie, popis objektů, restaurování) viz http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_oinf_sthrza.xml
2. Oficiální stránky zámku Český Krumlov: https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs

POZNÁMKA: Album je složeno ze snímků vytvořených během celého našeho pobytu v Českém Krumlově.
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
47 komentářů
  • 28.6.2019
  • 63 zobrazení
  • 12
  • 4747
Museum Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově bylo založeno na památku Josefa a Františka Seidelových v roce 2008. Tito fotografové vytvořili unikátní sbírku fotografií jihovýchodní části Šumavy, dokumentující nejen krajinu a města, ale také každodenní život obyvatel včetně vztahů mezi Čechy a Němci v 1. polovině 20. století. Muzeum bylo zřízeno Českokrumlovským rozvojovým fondem s.r.o. a městem Český Krumlov, kteří odkoupili dům s fotoateliérem od dědiců. Expozice je zaměřená na život a dílo těchto význačných fotografů.
Museum Fotoatelier Seidel: http://www.seidel.cz/cz/museum_fotoatelier_seidel_cesky_krumlov/

Návštěva muzea na mě udělala veliký dojem a každému ji mohu doporučit. Návštěvník nejprve shlédne krátký film o životě Josefa a Františka Seidelových, a poté si může volně procházet secesní, vzdušný dům, k čemuž dostane plánek a praktického audioprůvodce. Živý průvodce neexistuje, navzdory tomu, co píšou na webových stránkách. Fotografování je povoleno za příplatek 30 Kč.
Celý dům mi připadal jako oáza klidu, přestože ve městě bylo spoustu lidí. Strávila jsem tam asi hodinu a čtvrt, a za tu dobu jsme se tam zřejmě vystřídali 3 návštěvníci.

Josef Seidel (1859 – 1935) byl portrétní a krajinářský fotograf. Narodil se v obci Hasel na Děčínsku (dnešní Líska u České Kamenice), pocházel z chudé německé rodiny, jeho otec pracoval jako brusič skla. On sám se vyučil fotografem a po vyučení sbíral zkušenosti jako fotografický pomocník v mnoha ateliérech téměř celé c.k. monarchie. V 80. letech 19. století se začal seznamovat se Šumavou a v r. 1888 přišel do Krumlova, kde se stal vedoucím fotoateliéru u vdovy po českokrumlovském fotografovi Gotthardu Zimmerovi. O 2 roky později firmu koupil a začal ji vést pod vlastním jménem. Jako každý fotograf na malém městě se musel věnovat zejména portrétování a tzv. společenské fotografii. S rozvojem turistiky a poptávky po upomínkových poštovních kartách - pohlednicích začal pořizovat snímky Českého Krumlova a dalších míst na pohlednicovém formátu a během let se stal nekorunovaným králem šumavských fotografů.

Snaha zachycovat krajinu ve všech ročních obdobích jej vedla k používání bicyklu a lyží, takže patřil i k průkopníkům cyklistiky a lyžování. Ze stejných důvodů si roku 1905 obstaral motocykl Laurin & Klement, což jeho cestování za fotografováním Šumavy značně urychlilo. Při svém fotografickém závodě měl Josef Seidel prosperující vydavatelství, které vydávalo v různých formátech jeho fotografie – pohlednice v nákladu od 100 do 1000 ks od jednoho záběru.
Po jeho smrti převzal prosperující firmu s 11 zaměstnanci jeho syn František Seidel (1908 – 1997), který pokračoval v otcových stopách. Vedl ji až do r. 1949, kdy byla komunisty zrušena a část archivu negativů zabavena. Seidelovy fotografie s krajinnými motivy pak v 50. létech vydávalo státní nakladatelství Orbis. František Seidel pokračoval v práci jako fotograf v komunálním podniku.

V r. 1905 nechal Josef Seidel přestavět dům s ateliérem v Linecké ulici v Českém Krumlově, jehož podoba se zachovala do dnešní doby. Dům, ve kterém je dnes Museum Fotoatelier Seidel, je zcela ojedinělou kulturní a technickou památkou. V domě se zachovalo původní vybavení (fotokomora, stojany, opony, fotografické přístroje aj.), ale především 140 000 skleněných desek, jakož i celuloidové pásky s negativy. Součástí dědictví jsou i alba fotografií a pohlednic, dokumentující dílo Josefa a Františka Seidelových.
Kategorie: dokumentyměsta
více  Zavřít popis alba 
89 komentářů
  • 27.6.2019
  • 78 zobrazení
  • 17
  • 8989
Vyšší Brod - vodopády svatého Wolfganga - Vyšší Brod ... vlak ... Čertova stěna žst. - Čertovy proudy - Loučovice (6,7 km + 5,3 km)
+ vodní nádrž Lipno + Frymburk

Vedro bylo den ode dne úmornější, tak jsme si po zkušenosti z předchozího dne naplánovaly trasu, která by byla z hlediska náročnosti za normálních okolností úplně směšná. A vrátily jsme se úplně zničené.

Mapa:
1. část: https://mapy.cz/s/3v5z9
2. část: https://mapy.cz/s/3v5zq
více  Zavřít popis alba 
223 komentářů
  • 26.6.2019
  • 96 zobrazení
  • 20
  • 223223
Boršov nad Vltavou - Fritschova stezka - Dívčí Kámen - Třísov (15 km)

Fritschova stezka je červeně značená, 18 kilometrů dlouhá turistická stezka, vedoucí částečně romantickým kaňonem řeky Vltavy mezi Boršovem nad Vltavou a Zlatou Korunou. Je pojmenovaná na počest ing. Emanuela Fritsche (1874 - 1956), vrchního technického rady Československých státních drah, tehdejšího předsedy Klubu československých turistů Šumava a předsedy Klubu československých turistů České Budějovice, který se o její vybudování zasloužil. Místy vede těsně kolem skal nad řekou, místy zase při břehu Vltavy. Docela mě zklamala - možná je to tu hezčí, když nejsou stromy olistěné a není vzrostlý podrost - pak by snad mohlo být na řeku víc vidět.

Zřícenina hradu Dívčí Kámen stojí na skále obtékané Křemžským potokem u jeho soutoku s Vltavou. Hrad vystavěli ve 14. století Rožmberkové, kteří ho udržovali až do první poloviny 16. století, v r. 1541 je hrad už zmiňován jako pustý.
http://www.divcikamen.cz/

Mapa: https://mapy.cz/s/3v56A
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
121 komentářů
  • 25.6.2019
  • 57 zobrazení
  • 16
  • 121121
Nová Ves - Lipanovice - Dobčice - Záboří - Holašovice - Jankov - Čakovec - Kvítkovice - Kvítkovický rybník (23,5 km)

Holašovice, vyhlášené jako památka UNESCO, jsou známé návštěvníkům z celého světa. Náves, lemovaná krásnými průčelími statků, opravdu působí jako kulisa z Prodané nevěsty. Ale nejsou to jen Holašovice. V blízkosti jsou vesničky jako Záboří, Dobčice a mnohé další, v nichž najdeme neméně krásně zdobené usedlosti. Některé z těchto vesniček jsme navštívily. Naše cesta vedla v podstatě po okraji Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Album je hodně obsáhlé, ale těžko ty krásné usedlosti vyřazovat.

Selské baroko je stavební sloh lidové architektury, který se uplatnil převážně v jižních Čechách během 19. století. I když vychází z klasicistní a barokní architektury, jedná se o naprosto svébytný sloh. Objevuje se v době, kdy skutečné baroko bylo už minulostí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Selsk%C3%A9_baroko

Mapa: https://mapy.cz/s/3uZPF
Kategorie: krajinavesnice
více  Zavřít popis alba 
145 komentářů
  • 24.6.2019
  • 78 zobrazení
  • 13
  • 145145
Odpoledne po skončení Slavností pětilisté růže jsme vystoupaly na Křížový vrch nad Českým Krumlovem, ke kapli Panny Marie Bolestné a sv. Kříže. Barokní poutní komplex byl postaven v letech 1709–26, kaple křížové cesty v polovině 18. stol. Poutě zrušeny za Josefa II., velká obnova proběhla počátkem 30. a znovu 90. let 20. stol.
V 50. letech 20. století byla kaple vykradena a značně poničena, devastace pokračovala až do 90. let, kdy bylo rozhodnuto ji zachránit. Dnes je areál víceméně zrekonstruovaný, v září bude na zvonici kaple pověšen zvon.
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
71 komentářů
  • 23.6.2019
  • 67 zobrazení
  • 12
  • 7171
Poslední album z letošních Slavností pětilité růže v Českém Krumlově. Předchozí alba viz
Pátek: https://iva-63.rajce.idnes.cz/2019.06.21._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2019_-_patek/
Sobota:
https://iva-63.rajce.idnes.cz/2019.06.22._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2019_-_sobota_I._cast a
https://iva-63.rajce.idnes.cz/2019.06.22._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2019_-_sobota_II._cast

OBSAH ALBA:
Regii Caroli regis (náměstí) - tanec
Góthien (Nádvoří klarisek, náměstí) - hudba
Grál (Klášterní dvůr) - šermíři a bubeníci
Historický průvod městem.

Letos bohužel nebyly "živé šachy", což mě docela zklamalo - ale Góthien a Grál vše vynahradili.
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 23.6.2019
  • 67 zobrazení
  • 7
  • 1414

Nebyla nalezena žádná alba.

Ráda chodím přírodou, všímám si lecčehos kolem sebe a třeba se jednou naučím i líp fotografovat.

Adresa na Rajčeti

www.iva-63.rajce.idnes.cz

Aktivní od

15. listopadu 2015

Pohlaví

žena

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Má oblíbená alba na Rajčeti

reklama