Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


 
Ráda chodím přírodou, všímám si lecčehos kolem sebe a třeba se jednou naučím i líp fotografovat.

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

34 fotek, v pondělí, 75 zobrazení, 126 komentářů | krajina, příroda
Letní vedra mě dlouho odrazovala od jakéhokoli cestování, tak jen malý výlet "za humna".

Přibližná orientační mapka: https://mapy.cz/s/2WUUf
98 fotek, 7.7.2018, 71 zobrazení, 88 komentářů | krajina, příroda
Na poslední výlet našeho krkonošského pobytu jsme se se sestrou rozdělily - s bolavým kolenem by byla přes Kozí hřbety ani jiným sestupem z hřebene jít nemohla, tak si vyšla jen k Bílému Labi, Čertově strouze a po Dřevařské cestě. Já podnikla výlet delší a náročnější. Takhle dlouhou trasu jsem šla naposledy před 2 roky, a to v mírně zvlněném Pošumaví ... ale ani mi to nijak nepřišlo, byl to nádherný den.

Špindlerův Mlýn/Špindlerova Bouda - Slonecznik - Równia pod Šniežka - Luční Bouda - Úpské rašeliniště - Luční Bouda - Krakonoš - Kozí hřbety - Dřevařská cesta - Bouda u Bílého Labe - Dívčí Lávky - Špindlerův Mlýn (27,5 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2U8lH
45 fotek, 6.7.2018, 54 zobrazení, 82 komentářů | krajina, příroda
Špindlerův Mlýn - Hromovka - Přední Labská - Hořejší Herlíkovice - Hořejší Vrchlabí - Vrchlabí (15 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2TZwI

Předposlední den našeho krkonošského pobytu byl zčásti deštivý, vydaly jsme se na nenáročnou trasu, po které jsme dosud nešly.
(Á - ony jsou to Hořejší Herlíkovice, ne Horní ... časem nadpis opravím, teď by to dělalo problém při otevření alba)
43 fotek, 5.7.2018, 46 zobrazení, 62 komentářů | krajina, příroda
Pomezní Boudy - Rottrovy Boudy - Malá Úpa, kostel - Spálený Mlýn - Emmina cesta - Pod Starou horou - Křížová cesta - Temný Důl (12 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2TUGH

Měl to být výlet do míst, kam jsme velmi často chodívaly v dětství - chtěly jsme jít po Jelením potoce na bývalou Vasovu louku (tedy Lvím dolem), a ještě se cestou podívat na Šimovy Chalupy. I s vědomím, že to, co kdysi byla krásná zelená pěšina do přísné přírodní rezervace, je dnes asfaltová cyklostezka, svahy vykácené po polomu a potok částečně zregulovaný. Přesto jsme to chtěly vidět.

Ale - v Krkonoších v letošním létě probíhá oprava mnoha cest, na webových stránkách národního parku je údajně aktuální přehled všech omezení a uzavírek, s vyznačením, zda "průchod zcela uzavřen", "průchod na vlastní nebezpečí" či jen "omezení z důvodu probíhající stavby". Pro tuto cestu tehdy platilo to nejmírnější. Jenže KRNAP píše jedno a stavba si to řeší po svém ... přísný zákaz, jen s přilbou atd. a viditelně se tam, i ve státní svátek, pracovalo, náklaďáky tam sypaly těžké kameny. Tam se opravdu jít nedalo. Výlet se nám dost nepovedl, náhradní trasa nebyla nic moc. Tak aspoň ta Křížová cesta ...
A mimochodem - v těch dnech měl být zcela uzavřen chodník od Luční Boudy přes Úpské rašeliniště. Tak to tedy nebyl. Takže asi tak se dá tomu přehledu na webu KRNAP věřit.
44 fotek a 2 videa, 4.7.2018, 58 zobrazení, 85 komentářů | krajina, příroda
Pec pod Sněžkou - Růžohorky - Portášovy Boudy - Janovy Boudy - Spálený Mlýn (13.5 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2TRlk

Krátký krkonošský výlet do míst, kde jsem to v dětství dobře znala. Růžohorky a hlavně Portášky nás dost zklamaly, o to víc jsme se radovaly z Čertova mlýna.
61 fotek, 3.7.2018, 55 zobrazení, 69 komentářů | krajina, příroda
Pomezní Boudy - Malá Úpa, kostel - Cestník - Horní Albeřice - Dolní Lysečiny - Horní Maršov (15,5 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2TxWs

Po zkušenostech z předešlého dne jsme se raději vydaly do východních Krkonoš, kde bylo podstatně méně lidí a krásný klid. Pro mě největší zážitek byl, že jsem zase poprvé od dětství uviděla letadlo, které spadlo za 2. světové války na úbočí Svorové hory. Jeho trosky tam zůstaly 53 let, dnes jsou umístěné u kostela v Malé Úpě (a jedna část je, pokud vím, v informačním středisku na Pomezních Boudách).
85 fotek, 2.7.2018, 59 zobrazení, 87 komentářů | krajina, příroda
Špindlerův Mlýn/Špindlerova Bouda - Moravská Bouda - Petrovka - Dívčí a Mužské kameny - Sněžné jámy - Česká budka - Pramen Labe - Labská bouda - Vrbatova bouda (13 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2TxNu

Tradiční výlet po krásném krkonošském hřebeni, jen oproti minulým rokům poněkud zkrácený.
Podobný výlet z loňského září viz https://iva-63.rajce.idnes.cz/2017.09.28._-_Od_Spindlerovky_na_zapad/

Mohu-li radit, v hlavní sezóně, natož o víkendu, natož prodlouženém - do oblasti pramene Labe, Labské boudy a především Zlatého návrší vůbec nechoďte. Moje opakovaná zkušenost - lidé, kteří se pohybují po protějším hřebeni (Luční bouda atd.) se chovají slušně, neřvou, neodhazují odpadky, zdraví se navzájem ... Kolem Zlatého návrší a pramene Labe - to je něco otřesného. Výjimkám se omlouvám, ale je to opakovaná zkušenost.
73 fotek, 1.7.2018, 40 zobrazení, 65 komentářů | krajina, příroda
Špindlerův Mlýn/lanovka na Pláň - Klínové Boudy - Na Rozcestí - Výrovka - Richtrovy Boudy - Zelený důl - Liščí vodopád - Pec pod Sněžkou (14 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2TsdX

Ten den byly naprosto neuvěřitelné výhledy, jaké jsem v Krkonoších ještě nezažila. Škoda, že je fotografie nedokážou úplně zprostředkovat. Kromě naší již standardní cesty z Pláně přes Klínovky na hřeben, jsme prozkoumaly i nám dosud neznámou cestu, tj. údolí Zeleného potoka s nádherným vodopádem na jeho přítoku.
66 fotek a 2 videa, 30.6.2018, 64 zobrazení, 97 komentářů | krajina, příroda
Janské Lázně / lanovka Černá hora - Černá Bouda - Velké Pardubické Boudy - Černohorské rašeliniště - Václavák - Vlašské Boudy - Velké Tippeltovy Boudy - Krausovy Boudy - Modré kameny - Janské Lázně (15 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2T6rg

Hlavním cílem výletu bylo krásné Černohorské rašeliniště, jehož podobu jsme dosud znaly jen z podzimních výletů. Nezklamalo ani v červnu. Poté jsme obešly Světlou horu a podívaly se na nám dosud neznámé luční enklávy - Velké Tippeltovy a Krausovy Boudy, jakož i k Modrým kamenům, skalám, která dost nápadně vyčnívají z lesa nad Janskými Lázněmi.
70 fotek, 29.6.2018, 45 zobrazení, 91 komentářů | krajina, příroda
Horní Maršov - vyhlídka u Rýchorské boudy - Rýchorská studánka - Pod Dvorským lesem - Rýchorský kříž - Vízov - osada Rýchory - Žacléř (14 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2SSvh

Po loňském a předloňském výletu (viz alba https://iva-63.rajce.idnes.cz/2017.09.25._-_Rychory_v_desti/ a https://iva-63.rajce.idnes.cz/2016.09.19._-_Rychory_v_mracich/ ) jsem se konečně po mnoha letech dostala na Rýchory za sluníčka.
35 fotek, 28.6.2018, 30 zobrazení, 31 komentářů | města
V Trutnově jsme ten týden byly dvakrát - poprvé, když jsme uvázly v Janských Lázních v silném větru a studeném, téměř vodorovně padajícím dešti (ten den nejezdila zřejmě žádná krkonošská lanovka, což nás předem nenapadlo, a ten prudký déšť nás brzy vyvedl z představ, že bychom snad šly na Černou horu pěšky). Z Janských Lázní se moc nikam v dešti nedostanete, a tak jsme aspoň objevily bezvadnou restauraci v Trutnově "Pod hradem".
Přes nevlídné počasí se nám toto město zalíbilo, takže pak jsme jednoho rána, v rámci přestupu na Pomezní Boudy, prošly město znovu, za ranního slunce.
63 fotek, 27.6.2018, 60 zobrazení, 124 komentářů | krajina, příroda
Špindlerův Mlýn/lanovka na Pláň - Klínové boudy - Friesovy Boudy - Přední Rennerovky - Lahrovy boudy - Hříběcí Boudy - Strážné - Vápenice - Vrchlabí (18 km)

Mapa: https://mapy.cz/s/2SsLL

Sotva jsem se vrátila z Českého Krumlova, vyjely jsme si se sestrou na 11 dní do Krkonoš, kde jsme se stejně jako v minulých 2 letech ubytovaly ve Vrchlabí. První den jsme tradičně vyjely lanovkou ze Špindlerova Mlýna na Pláň a přes různé luční enklávy se vydaly do Vrchlabí.
Podzimní výlet z téměř stejné trasy viz https://iva-63.rajce.idnes.cz/2017.09.20._-_Z_Plane_do_Vrchlabi_Klinove%2C_Friesovy%2C_Lahrovy_a_dalsi_boudy/
46 fotek a 34 videí, 23.6.2018, 51 zobrazení, 11 komentářů | události
Album navazuje na předchozí - https://iva-63.rajce.idnes.cz/2018.06.23._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2018_-_sobota_II._cast_-_hlavni_pruvod/

Pozdní odpoledne a večer v hlavní den Slavností pětilisté růže byl velice příjemný - zvláště v Masné ulici, kde mě opravdu bavilo jedno vystoupení za druhým. Na závěr procházel městem opět ohňový průvod a sobotu zakončil půlnoční ohňostroj nad krumlovským zámkem.
103 fotek a 8 videí, 23.6.2018, 57 zobrazení, 25 komentářů | události
Album navazuje na předchozí - https://iva-63.rajce.idnes.cz/2018.06.23._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2018_-_sobota_I._cast/

Hlavní historický průvod Slavností pětilisté růže prochází po trase: Horní ulice - náměstí - Na Louži - Široká ulice - Dlouhá ulice - Lazebnický most - Latrán - Pivovarská ulice.
Letos, protože byly Slavnosti připomenutím 50. výročí založení tradice, byl průvod pojat podobně jako při 1. ročníku - tedy jako přehlídka panujících rodů na Krumlově a jejich významných představitelů. V průvodu byla prezentována všechna historická období od prvopočátku rodu Rožmberků až do začátku 20. století.

Třeba někoho zaujme vývoj módy během staletí - myslím, že ty kostýmy budou poměrně věrohodné.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ve vztahu k průvodu - stručně o nejvýznamnějších postavách z historie Českého Krumlova :
Vítek z Prčice jako první představitel rodu Vítkovců, rozdělil před svou smrtí majetek při tzv. Dělení Růží. Erb červené pětilisté růže na stříbrném poli dostal Vítek III. mladší, předek rodu Rožmberků. Zelenou růži na stříbrném poli měl Vítek II. starší, předek pánů z Krumlova. Další barvy růží pak měli páni z Hradce, páni z Třeboně, Landštejna a Lomnice, a páni z Ústí (Sezimova).

Hrad v Českém Krumlově založili páni z Krumlova, jejich rod však vymřel roku 1302 a panství přešlo dědictvím na Rožmberky, konkrétně na Jindřicha z Příběnic a Rožmberka.

Významnou postavou byl ve 14. století Petr I. z Rožmberka - jemu vydal král Jan Lucemburský listinu, která Rožmberkům zajistila přednost před všemi pány v zemi (při zasedání zemského sněmu, soudu). Je zakladatelem kostela sv. Víta v Českém Krumlově.

Velkou, ač rozporuplnou postavou v 15. století byl Oldřich II. z Rožmberka, v husitské době uznávaný vůdce katolické šlechty v zemi, protivník Jiřího z Poděbrad. V jeho době významně stoupla moc a majetek rodu Rožmberků, k čemuž hodně přispělo i jeho falšování různých listin.

Rožmberkové vládli na Krumlově 3 století. Předposlední z nich, Vilém z Rožmberka, byl předním šlechticem v zemi, politikem a diplomatem. Udržoval si velkolepý dvůr, za jeho vlády došlo k významné změně krumlovského hradu - k přestavbě na renesanční sídlo povolal přední italské architekty. Poslední Rožmberk, Petr Vok, musel kvůli úhradě dluhů z Vilémovy doby prodat krumlovské (i jiná) panství císaři Rudolfovi II., sám se odstěhoval na Třeboň. Přesto, že si v mládí liboval poněkud v hýření, později se projevil jako dobrý hospodář a schopný organizátor. Významný je jeho čin krátce před smrtí v roce 1611, kdy obětoval celý romžberský stříbrný poklad na vyplacení žoldnéřského vojska Pasovských, kteří plenili České království.

Císař Ferdinand II. věnoval krumlovské panství v r. 1622 za odměnu Janu Oldřichu hraběti z Eggenbergu. Ten pocházel ze Štýrska, Ferdinandovi velmi pomohl při porážce stavovského povstání, byl jedním z těch, kdo prosazovali ostrou rekatolizaci a tvrdé potrestání a popravy největších rebelů.

Z rodu Eggenbergů zmíním ještě Jana Antonína z Eggenbergu, po němž zůstal v krumlovském zámku velkolepý zlatý kočár z jeho cesty k papeži v roli vyslance císaře Ferdinanda III. A především Jana Kristiána knížete z Eggenbergu (2. polovina 17. století), velkého podporovatele hudby a divadla, který ovlivnil přestavbu krumlovského zámku ve stylu baroka.

Stejně jako Rožmberkové, i Eggenbergové (aspoň této rodové linie) vymřeli bez potomků, a vdova po Janu Kristiánovi, Marie Ernestina rozená ze Schwarzenbergu, odkázala majetek svému synovci, jímž byl Adam František ze Schwarzenbergu. Znám je možná hlavně tím, že zahynul rukou císaře Karla VI. - nešťastnou náhodou na lovu v Brandýse.

Ze Schwarzenbergů ve vztahu k Českému Krumlovu zmíním zejména jeho syna, Josefa Adama ze Schwarzenbergu, který v zámku nechal provést některé větší úpravy (např. Plášťový most, letohrádek Bellarie v zámecké zahradě) a nechal také zřídit nádherný Maškarní sál.

Od 2. poloviny 18. století sice přestal být krumlovský zámek trvalým sídlem Schwarzenbergů, ale péče majitelů o zámek neustávala. V roce 1950 se pak schwarzenberský majetek, včetně Českého Krumlova, stal majetkem Československého státu.
86 fotek a 25 videí, 23.6.2018, 52 zobrazení, 24 komentářů | události
Album navazuje na předchozí album z 1. dne Slavností pětilisté růže - https://iva-63.rajce.idnes.cz/2018.06.22._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2018_-_patek/

a platí pro ně tatáž poznámka: je velmi objemné, a myslím, že má smysl spíše pro přímé nebo případně budoucí návštěvníky Slavností.

Sobota je hlavním dnem Slavností a ačkoliv jsem si letos říkala, že nebudu tolik fotit a nahrávat, nakonec jsem to nedodržela. Letos tedy udělám ta alba hodně obsáhlá, příliš rok to bude krotší (asi, teda).
Snímky ze soboty jsem se nakonec rozhodla rozdělit do 3 alb - mimo jiné i z technických důvodů, protože při mé rychlosti internetu by se mi tak velké album snad ani nenahrálo.
90 fotek a 22 videí, 22.6.2018, 64 zobrazení, 11 komentářů | události
První z několika objemných alb ze Slavností pětilisté růže 2018. Myslím, že tato alba mají význam spíše pro přímé účastníky Slavností nebo pro ty, kdo se o ně hlouběji zajímají. Souhrnné album z celých Slavností viz https://iva-63.rajce.idnes.cz/2018.06.22._-_Slavnosti_petiliste_ruze_v_Ceskem_Krumlove_2018_-_predbezne_album/ A pro ty, kdo jsou zvyklí spíše na moje alba z přírody - poté, co odbavím alba z Českého Krumlova, budou Krkonoše.

Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově jsou městskou historickou slavností, situovanou do doby panování šlechtického rodu Rožmberků, převážně pak posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Scénáře jednotlivých ročníků Slavností vycházejí z významných výročí města Český Krumlov a konkrétních dějinných událostí spjatých s rodem Rožmberků a tímto městem. V letošním roce jsme si připomněli 50. výročí založení tradice pořádání Slavností.

Po dobu Slavností je v historickém centru zvláštní režim, pro vstup do města je nutno zaplatit - a pak můžete pobíhat podle vašeho vkusu, protože zajímavá vystoupení probíhají na různých místech paralelně. Historické centrum je v té době také zcela uzavřeno pro auta.

Historický program na deseti scénách v historickém centru města nabízí to nejlepší z historické hudby, divadla, šermu a tance nejenom období gotiky a renesance, součástí programu jsou také kejklířská a ohňová vystoupení, dobové hry pro malé i velké návštěvníky, dobové trhy na zámku a ve městě i nabídka historické krmě. V programu nechybí představení živých šachů, alegorické vory na řece Vltavě, slavnostní ohňostroj nad zámkem Český Krumlov.

Vše o o Slavnostech pětilisté růže včetně letošního podrobného programu a včetně termínů konání v dalších letech viz https://www.slavnostipetilisteruze.eu/cz/slavnosti-petiliste-ruze-cesky-krumlov-2018-32-rocnik/37/

Když se mě při ubytování pan domácí ptal, co se mi na Slavnostech tak líbí, odpověděla jsem jednoznačně - středověká hudba a celková atmosféra. Ale je toho víc, shlédla jsem nejen hudební, ale také taneční či šermířská vystoupení, historické průvody, živé šachy a ledacos jiného ...
Viděla jsem už i jiné historické slavnosti - ale nic, vůbec nic se nevyrovná atmosféře krumlovských Slavností pětilisté růže, kdy prostě po ulicích chodí lidé v krásných historických kostýmech a mísí se tu s návštěvníky z Asie, s vodáky ...
74 fotek, 22.6.2018, 55 zobrazení, 63 komentářů | architektura, města
Dopoledne před zahájením Slavností pětilisté růže jsem si zase trochu prošla město (hlavně tu část Latránu, kde jsem předchozí den nebyla), městský park, kde se chystalo vojenské ležení, a navštívila zámek, kde jsem si prohlédla I. prohlídkový okruh. Ten všem vřele doporučuji - viděla jsem už podruhé, a znovu jsem byla nadšená. Nádherné rožmberské stropy, zlatý eggenberský kočár a hlavně úžasný rokokový Maškarní sál ...
V interiérech zámku se nikde nesmí fotografovat a stejně - to chce vidět na vlastní oči.
https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs
Na I. nádvoří zámku také už od dopoledne probíhal historický trh, který je součástí Slavností, v albu je několik fotek i z něj.
82 fotek, 21.6.2018, 48 zobrazení, 56 komentářů | architektura, města
Pokračování předchozího alba https://iva-63.rajce.idnes.cz/2018.06.21._-_Prochazka_Ceskym_Krumlovem_o_letnim_slunovratu_-_I._dil/

Hrad v Českém Krumlově byl založen rodem Vítkovců (pány z Krumlova) kolem poloviny 13. století, v podhradí se začalo rozvíjet město. Významným mezníkem byl příchod Rožmberků, kteří si poté, co vymřeli jejich příbuzní, páni z Krumlova, vymohli u krále Václava II, že se vzdal práva odúmrti a panství přešlo dědictvím na ně. Za Rožmberků se hrad rozvíjel jako rezidenční sídlo nadregionálního významu, stejně tak i město. Rozvoj nebyl narušen ani v husitské době, protože Oldřich II. z Rožmberka, ač velký nepřítel husitů, s nimi opakovaně uzavíral příměří, aby chránil své majetky. Se jménem Rožmberků a třemi staletími jejich vlády je spojena doba největšího rozkvětu města i hradu, který se proměnil v honosnou renesanční rezidenci. Ke stagnaci došlo až tehdy, kdy byl Petr Vok nucen kvůli dluhům po svém bratru Vilémovi krumlovské panství prodat císaři Rudolfu II.

Pokračováním rožmberského dvora se stal dvůr eggenberský - císař Ferdinand II. Habsburský věnoval královský majetek roku 1622 Eggenbergům. Od 60. let 17. století nastal opět intenzivnější hospodářský, stavební a umělecký ruch, kníže Jan Kristián I. vytvořil z českokrumlovského zámku honosné a reprezentativní barokní sídlo.

Eggenbergové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla dědictvím nová dynastie – knížecí rod Schwarzenbergů. Obratný hospodář a velký milovník umění kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu se zasloužil o přestavbu zámku. Po polovině 19. století však nepříliš pohodlný zámek ztratil roli hlavního rodového sídla krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů a nebyl již pravidelně obýván. Od roku 1950 stal majetkem Československého státu.

V roce 1963 bylo historické centrum Českého Krumlova vyhlášeno městskou památkovou rezervací, v roce 1989 byl zámecký areál vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 1992 byl celý historický komplex zapsán na Seznam UNESCO. Nicméně - až do poloviny 80. let úřady zanedbávaly památkovou péči ve městě a zámku, což se projevilo na vzhledu i technickém stavu. K radikální změně začalo docházet až po roce 1990.

V tomto albu se věnuji zejména krumlovskému zámku, klášteru a zčásti Latránu. Latrán je specifický typ aglomerace, který je v českých zemích doložen jako předhradí rožmberských hradů. Název vznikl z latinského latus (2. pád laterus), což znamená bok. Latrány byly shlukem domů, které stály přilepeny k vnější hradbě, ale bylo jich tolik, že tvořily samostatnou ulici. Žili v nich rožmberští hradní služebníci s rodinami či řemeslníci. Domy byly poměrně výstavné a většinou patrové. Zatímco u většiny hradů latrány zanikly, v Českém Krumlově se rozrostl a stal se samostatným městem, které mělo hradby, bránu a dokonce i samosprávu. Latrán byl s Vnitřním městem spojen v jednu samostatnou obec až za Viléma z Rožmberka, v r. 1555 - Vilém tím řešil řadu do té doby probíhajících sporů o privilegia.

Klášter v Českém Krumlově je vlastně trojklášteří. Soubor budov klášterního komplexu minoritů a klarisek se rozprostírá při východní straně Latránu. Dvojí konvent bratří a sester řádu sv. Františka založila roku 1350 ovdovělá Kateřina z Rožmberka se svými čtyřmi syny. V roce 1357 do kláštera přišli první mniši - minorité a v roce 1361 vstoupily do kláštera první řeholní sestry. K minoritům a klariskám v roce 1375 přibyla komunita zbožných laických sester – bekyní, jež přebývaly v objektu sousedícím s konventem klarisek, což dalo základ vzniku unikátnímu souboru – trojklášteří. Klášter prošel v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je tu kulturně-vzdělávací centrum s řemeslnými dílničkami apod.
72 fotek, 21.6.2018, 75 zobrazení, 93 komentářů | architektura, města
Do Českého Krumlova jsem přijela v den předcházející Slavnostem pětilisté růže, a s vědomím, že a) v následujících dnech nebudu mít na prohlídku města čas - obecně: během Slavností se město prohlížet prostě nedá, b) zkazí se počasí ... jsem se za odpoledne a večer snažila projít co nejvíc. Fotky z toho dne rozdělím do 2 alb - v tomto albu se věnuji hlavně části Vnitřního města, kostelu sv. Víta a Plešivci.

Český Krumlov leží nedaleko Českých Budějovic, mezi meandry Vltavy. Historické město je docela malé, zahrnuje několik částí - zámek, Latrán, Vnitřní město a Plešivec. Je tu spousta penzionů a hotýlků, restaurací a kavárniček, obchůdků zaměřených na turistický ruch, který je tu až příliš velký. Normálně žít se tu asi nedá.

V minulosti byl Český Krumlov sídelním městem mocných českých rodů – Pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů, které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Zároveň byl hlavním správním centrem Rožmberského dominia a do roku 1918 i Dominia schwarzenberského. Historické centrum města je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno i předměstí Plešivec.

Pro zájemce o historii a architekturu uvádím u fotek odkazy na podrobné články týkající se jednotlivých staveb.
Tohle je totiž skutečně vynikající mapa (pokud víte, kde jste): http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/php/ismap/?map=cz_93_jpg ... V těch odkazech je mnohdy možno vidět i to, jak zoufale domy vypadaly dřív, po dlouholetém zanedbávání památkové péče za socialistického režimu (patrně jsou z roku 1998 ?).

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.