Název

2020.08.13 - Modravský potok, Březník a stará Březnická cesta

Popis

Modrava - Modravský potok - Březník - Cikánská slať - Modrava ... bus ... Kvilda ... bus ...Horská Kvilda, Vydří Most - Zlatá Studna - Malý Polec - Churáňov (16 km + 7 km)

Výlet do míst, postižených postupně dvěma kůrovcovými kalamitami. Základem té první, která okolí Březníku zasáhla na začátku 90. let, se stala vichřice v roce 1984 v NP Bavorský les. Tehdy byla v Bavorsku třetina polomů ponechána bez zásahu. Směrem do německého vnitrozemí byla zřízena ochranná zóna, kde se proti lýkožroutu zasahovalo, aby byly chráněny místní lesní majetky. Směrem k českým hranicím žádná ochrana zřízena nebyla. Kůrovec se rozšířil na českou stranu (Špičník, Mokrůvky aj.), kde se s napadeným lesem už nedalo nic dělat, v jeho sousedství, na Studené hoře, byla tehdy ale vykácena velká holina, aby se postup kůrovce zastavil. A samozřejmě znovu osázena. Dobře se na ni pamatuji, tehdy tam vedla jakási naučná stezka.
K druhé a rozsáhlejší kůrovcové kalamitě došlo ve velké části české strany Šumavy po polomech způsobených orkánem Kyrill v r. 2007. Ministerstvo životního prostředí i národní park Šumava byly v té době v režii Strany zelených a zastánců bezzásahovosti, a ti nejenže nelikvidovali polomy v přírodně nejcennějších I. zónách národního parku, ale rozsáhlou oblast prostě prohlásili za bezzásahovou, bez ohledu na to, jaký byl stav a původ tamějších lesů. Tehdy uschl celý les kolem pramene Vltavy, uschly lesy na Poledníku, na Polomu, na Ždánidlech a leckde jinde. Kůrovec se pustil právě i do lesů v blízkosti krásného Modravského potoka. Když v r. 2011 proběhla jedna z mnoha změn vedení NP Šumava, byla snaha kůrovce zastavit. Jenže proti tomu nastoupili "ekologičtí" aktivisté, v lokalitě Na Ztraceném poblíž Modravského potoka se přivazovali ke stromům, místní lidé se bouřili proti aktivistům, zasahovala policie ... a kůrovec se mezitím šířil na všechny strany.

Pokud to někoho zajímá víc - před časem jsem si dala tu práci, a zpracovala text, jehož podstatnou část tvoří výpisky z knížky současného ředitele NP Šumava, mapující výsledky biomonitoringu šumavských lesů. Takže na mé stránce http://toulkykrajinou.netstranky.cz/toulky-krajinou-sumavy-a-posumavi/sumava/sumavske-lesy-a-kurovec.html se můžete dočíst např.:
- do jaké míry jsou šumavské lesy potomky původních pralesů
- jestli mělo smysl očekávat, že samovolně vyroste smíšený les
- proč se kůrovec při zanedbání péče o les tolik šíří a proč jím napadený strom usychá
- jak probíhá zmlazení lesa, jaké faktory ovlivňují růst a přežití semenáčků a malých stromků
- v jakých polohách se obnově daří víc a v jakých méně
- jak to všechno na Šumavě vlastně probíhalo
... a ledacos jiného. Je to teda poměrně dost písmenek :-)

Mapa:
1. část: https://mapy.cz/s/gehonuropo
2. část: https://mapy.cz/s/ketemolola

Kategorie a štítky

Nastavení